Psi mají po těžkém dni problémy se spaním. Stejně jako lidé

Podobnost mezi lidmi a psy je mimořádná, naznačuje maďarský výzkum psího spánku.  Tato zvířata mají při usínání a spaní podobné problémy jako lidé.

U lidí je to poměrně běžné: pokud má člověk během dne emocionální problémy, nebo byl den emocionálně vyčerpávající (třeba i pozitivně), jsou velice často důsledkem spánkové poruchy. Nyní skupina vědců popsala v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B to, jak podobně tento fenomén funguje také u psů.

Zatímco u lidí je tento jev vcelku dobře prostudován, téměř žádné práce na toto téma neexistují u zvířat. Vědci z Maďarska se tedy pokusili najít odpověď tím, že nahrávali a pak studovali mozkové vlny u spících psů.

Využili k tomu šestnáct psů nejrůznějších plemen, všichni patřili soukromým chovatelům a vyrůstali v lidské společnosti. Každé zvíře potom během dne vystavili buď pozitivnímu, nebo negativnímu zážitku.

Pokud šlo o pozitivní zkušenost, vybrali vědci něco, co měl konkrétní pes nejraději – mazlení, oblíbené jídlo, oblíbená zábava, případně kombinaci těchto činností. Za negativní zkušenost naopak zvolili něco nepříjemného – vědci například psa přivázali na delší dobu ke klice ode dveří, jeho majitel ho zcela ignoroval, anebo ho naopak výzkumník provokoval tím, že se mu upřeně díval do očí.

Čtení psího mozku

Poté výzkumníci psy vybavili senzory mozkových vln a umístili je do speciálních kotců, kde mohla být zvířata sledována a monitorována během spánku. Rozdíly byly velmi snadno pozorovatelné u všech. Psům, kteří byli vystavení nepříjemné zkušenosti, trvalo usínání přibližně dvakrát déle než psům, kteří zažívali během dne něco příjemného nebo neutrálního. Podobné závěry naznačovaly již starší studie na stejné téma.

Další fáze experimentu je však zcela nová. Vědci nechali psy spát po tři hodiny, celou tu dobu jim byly snímány mozkové vlny. Výsledky ukázaly, že relaxovaní psi měli průměrně o dvacet minut hlubokého spánku více než psi, kteří během dne zažívali stresující události. Nestalo se, že by neusnuli vůbec, jen kvalita spánku byla výrazně horší.

Ničíme spánek našich psů?

Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, nemůže jedna noc špatného spánku nějak výrazně ovlivnit zdravotní stav psa. Dlouhodobý stres a špatné zkušenosti by však už mohly mít dopady zásadnější.

Vědci přiznávají, že vzorek psů pro tuto práci byl poměrně malý, rádi by v něm pokračovali na větším množství zvířat, ideálně i takových, která pocházejí z horších podmínek. To by mohlo ukázat, jak moc jsou schopna se přizpůsobovat dlouhodobému stresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 6 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 10 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 12 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 12 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 14 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 16 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
včera v 16:29

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00
Načítání...