Na hlavě měl obří bouli. Vědci rekonstruovali podobu Gaia Julia Caesara

Jak vypadali slavní lidé v minulosti? Dějiny je většinou zobrazují jako sošně nádherné a charismatické, moderní věda však ukazuje jejich skutečné tváře. Experti z nizozemského Národního muzea starožitností představili nejnovější rekonstrukci tváře Gaia Julia Caesara.

Vychází z 3D skenů mramorového portrétu, kde seděl sám Caesar jako model – měl by tedy poměrně dobře odpovídat realitě.

Autorem myšlenky na rekonstrukci byl nizozemský archeolog Tom Buitendorp, který nedávno o Caesarovi vydal rozsáhlou monografii. Samotnou rekonstrukci pak provedla antropoložka a archeoložka Maja d'Hollosyová, která se na takové rekonstrukce specializuje.

Caesarova busta ve vídeňském Kunsthistorisches Museum
Zdroj: Andrew Bossi/Wikimedia Commons

Hlavním vzorem byla busta římského císaře z Leidenu, ale doplnila ji i o data z 3D skenů další busty z Turína a také z mincí. Podle rekonstrukce byla na jeho čele velmi výrazným prvkem velká boule – podle antropologů, kteří rekonstrukci provedli, mohla vzniknout během komplikací při Caesarově narození.

V době Caesarova života bylo realistické umění velmi populární – právě na bustách je největší množství detailů, které se dají použít pro rekonstrukci. Socha, kterou si experti vybrali, pochází ze starověkého města Tusculum, které stávalo jižně od Říma; dnes se busta nachází v Turíně v tamním archeologickém muzeu. Je sice značně poškozená, ale jinak byla pro rekonstrukci ideální. Chybějící místa pak byla doplněna z jiných zobrazení Caesara.

Zachycuje římského vládce na vrcholu jeho kariéry, jen několik měsíců před smrtí.

Caesar v Nizozemsku

Nizozemští vědci rekonstrukci provedli poté, co se loni podařilo prokázat, že se do této části Evropy Caesar osobně dostal. Údajně tam ve velké bitvě na území dnešního Brabantska porazil dva germánské kmeny. Na místě boje, kde mělo podle dobových záznamů padnout přes 100 000 vojáků, bylo nalezeno mnoho koster a úlomků zbraní, ale teprve nová analýza prokázala, že opravdu pocházely z doby Caesarova života.

Rekonstrukce slavných jsou populární

Moderní vědecké metody, jako je počítačová tomografie nebo 3D skeny, umožňují velmi přesně rekonstruovat podoby podle jen částečných dat. V poslední době zaujaly tyto práce:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...