Na hlavě měl obří bouli. Vědci rekonstruovali podobu Gaia Julia Caesara

Jak vypadali slavní lidé v minulosti? Dějiny je většinou zobrazují jako sošně nádherné a charismatické, moderní věda však ukazuje jejich skutečné tváře. Experti z nizozemského Národního muzea starožitností představili nejnovější rekonstrukci tváře Gaia Julia Caesara.

Vychází z 3D skenů mramorového portrétu, kde seděl sám Caesar jako model – měl by tedy poměrně dobře odpovídat realitě.

Autorem myšlenky na rekonstrukci byl nizozemský archeolog Tom Buitendorp, který nedávno o Caesarovi vydal rozsáhlou monografii. Samotnou rekonstrukci pak provedla antropoložka a archeoložka Maja d'Hollosyová, která se na takové rekonstrukce specializuje.

Caesarova busta ve vídeňském Kunsthistorisches Museum
Zdroj: Andrew Bossi/Wikimedia Commons

Hlavním vzorem byla busta římského císaře z Leidenu, ale doplnila ji i o data z 3D skenů další busty z Turína a také z mincí. Podle rekonstrukce byla na jeho čele velmi výrazným prvkem velká boule – podle antropologů, kteří rekonstrukci provedli, mohla vzniknout během komplikací při Caesarově narození.

V době Caesarova života bylo realistické umění velmi populární – právě na bustách je největší množství detailů, které se dají použít pro rekonstrukci. Socha, kterou si experti vybrali, pochází ze starověkého města Tusculum, které stávalo jižně od Říma; dnes se busta nachází v Turíně v tamním archeologickém muzeu. Je sice značně poškozená, ale jinak byla pro rekonstrukci ideální. Chybějící místa pak byla doplněna z jiných zobrazení Caesara.

Zachycuje římského vládce na vrcholu jeho kariéry, jen několik měsíců před smrtí.

Caesar v Nizozemsku

Nizozemští vědci rekonstrukci provedli poté, co se loni podařilo prokázat, že se do této části Evropy Caesar osobně dostal. Údajně tam ve velké bitvě na území dnešního Brabantska porazil dva germánské kmeny. Na místě boje, kde mělo podle dobových záznamů padnout přes 100 000 vojáků, bylo nalezeno mnoho koster a úlomků zbraní, ale teprve nová analýza prokázala, že opravdu pocházely z doby Caesarova života.

Rekonstrukce slavných jsou populární

Moderní vědecké metody, jako je počítačová tomografie nebo 3D skeny, umožňují velmi přesně rekonstruovat podoby podle jen částečných dat. V poslední době zaujaly tyto práce:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 8 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 11 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...