Přes dva tisíce let střežila tajemství mauzolea prvního čínského císaře Čchin Š'-chuanga jeho terakotová armáda. Díky nejmodernější technologii využívající kosmického záření by archeologové mohli brzy odhalit, jaké poklady byly pohřbeny společně s tímto vládcem.
Kosmické záření by mohlo odhalit tajemství hrobky u terakotové armády
Obrovské pohřebiště, které se nachází ve městě Si-an na severozápadě země, se rozkládá na ploše téměř sedmdesátkrát větší než takzvané Zakázané město. Jeho budování trvalo téměř čtyři desetiletí, pracovaly na něm stovky tisíc dělníků, ale nikdy nebylo zcela archeologicky odkryto.
GALERIE
Celkový pohled na největší halu s terakotovou armádou
V rozsáhlé nekropoli se nachází terakotová armáda, což jsou tisíce soch zobrazujících Čchinovu armádu postavenou, aby chránila císaře v posmrtném životě.
Kopání zakázáno. Zatím
Peking už dříve řekl, že nedovolí vykopat vnitřní komnaty památky patřící na seznam světového dědictví UNESCO, pokud nebude moci zaručit řádnou ochranu artefaktů. Čínská vláda už dlouho běduje nad ztrátou původních živých barev terakotových bojovníků po jejich prvním vykopání v sedmdesátých letech minulého století, v důsledku kterého byly vystaveny působení vlivů atmosféry.
Komora, v níž se nachází rakev s Čchin Š'-chuangem, zřejmě zůstává i po více než dvou tisíciletích neporušená. A vědci navrhují využití subatomárních částic (tedy částic menších než atom) zvaných miony ke zmapování vnitřku tohoto podzemního prostoru.
Miony vznikají při srážení kosmického záření s atomy v zemské atmosféře. Stejně jako rentgenové záření jsou absorbovány silnými a hustými objekty, ale procházejí lehčími materiály. Archeologové mohou pomocí mionových detektorů mapovat struktury a vyhledávat místa pro vykopávky pohřbených památek. Už dříve je využili při zkoumání pyramid, vulkánů a jeskyní.
„Čína má coby starobylá civilizace s dlouhou historií velké množství kulturních památek, které potřebují archeologický výzkum,“ říkají vědci z Pekingské pedagogické univerzity (BNU). „Pro neinvazivní odhalování vnitřní struktury některých velkých artefaktů, jako jsou císařské hrobky, mají tradiční geofyzikální metody používané v archeologii určitá omezení,“ konstatují. „Využití snímání absorpce mionů v archeologické oblasti může být důležitým doplňkem tradičních geofyzikálních metod,“ věří.
Neinvazivní výzkum
Skupina vědců použila existující archeologická data a zkušebně vybudovala a zakopala modely pohřební komory. Pod ně ukryla dva detektory. „Předběžné výsledky dokazují proveditelnost snímání absorpce mionů pro podzemní komoru v mauzoleu prvního císaře (dynastie) Čchin,“ píše se ve zprávě výzkumníků.
Ti-kchun Jang z Jižní vědecko-technologické univerzity v Šen-čenu řekl deníku South China Morning Post, že projekt je proveditelný. „Mionový detektor, který jsme postavili a používali při terénních pracích, je tak malý, že ho může nosit i dítě.“ Detektory podle něj musí být umístěny v patřičné hloubce, aniž by poškodily artefakty nad nimi. Získání dostatku dat pro analýzu nicméně podle něj bude trvat dlouho.