Je Alzheimerova nemoc nakažlivá? Vědci studují, zda ji nepřenáší transfuze

Může člověk „chytit“ Alzheimerovu chorobu? Existují podezření, že ano – a to prostřednictvím krevní transfuze. Je ale velmi složité něco takového prokázat. Aktuálně zveřejněná studie ale přináší nové argumenty.

Autoři nové práce studovali myši. Podařilo se jim prokázat, že protein, který je s Alzheimerovou chorobou spojovaný, se může mezi těmito hlodavci šířit právě pomocí krevní transfuze. A výsledkem tohoto přenosu je poškození mozku zvířat.

Už delší dobu se ví, že nemoci, jako je například Creutzfeldt-Jakobova choroba, se můžou šířit pomocí proteinů. Jedna její varianta dokonce přenáší proteiny, jimž se říká priony, masovými produkty nebo krevními transfuzemi.

Alzheimerova choroba má s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou mnoho společného: obě jsou spojené s hromaděním organických molekul v mozku. Ty se hromadí v mozku – zatím jen nevíme, zda je nános této látky projevem nemoci, anebo její příčinou.

Nahrávám video

Již dříve existovaly náznaky, že se amyloidu beta možná šíři podobným způsobem jako priony. Před půl stoletím se řada lidí s růstovými poruchami léčila růstovým hormonem, který se tehdy získával z mrtvých zvířat.

U mnoha osob, které se takto léčily, propukla později Creutzfeldt-Jakobova choroba – z těl mrtvých zvířat se na lidi přenesly priony. Teprve o desetiletí později se však ukázalo, že u některých lidí z této skupiny se objevila také Alzheimerova choroba, a to přesto, že šlo o osoby poměrně mladé, tedy ve věku do 51 let. 

Vědci nebyli schopní prokázat, že existuje přímá souvislost s cizí tkání, mohlo jít totiž také o důsledek nějakého lékařského zákroku.

Nyní ale vrhá nová studie na myších na tento fenomén jasnější světlo. Když vědci v experimentu spojili zdravou myš s myší, která měla Alzheimerovu chorobu, vyvinuly se u té zdravé amyloidové povlaky v mozku.

Poté, co se tento proteinový povlak začal u zdravé myši formovat, začala mozková tkáň umírat. Spojení myší probíhalo tak, že jim vědci propojili chirurgicky jejich oběhové systémy.

Kde se bere Alzheimer?

Podle autorů výzkumu to naznačuje, že Alzheimerova choroba se může šířit pomocí amyloidu beta v krvi. „Tento protein se může dostat do myšího mozku a způsobit tam poškození,“ popsal Weihng Song z University of British Columbia ve Vancouveru, který výzkum vedl. Jeho tým pracoval s myšmi, které mají gen, díky němuž se u nich vyvine lidská verze amyloidu beta – u normálních myší totiž Alzheimerova choroba vzniknout nemůže.

„Opravdu poměrně přesvědčivě ukázali, že je možné přenést amyloidové nánosy mezi myšmi, pokud se propojí jejich oběhové systémy,“ potvrdil Gustaf Edgren z Karolinska Institute ve Švédsku, který se na výzkumu nepodílel. „Posiluje to teorii, že amyloid beta je nějakým způsobem infekční – mohl by se chovat podobně jako priony.“

Problém složitější než složitý

Zajímavé je, že tyto výsledky odporují starší studii, kterou vypracoval výše citovaný profesor Edgren. Jeho skupina studovala 2,1 milionu osob z Dánska a Švédska, jimž byla darována krev. Podle této rozsáhlé práce se nepodařilo zjistit, že by krev darovaná lidmi s Alzheimerovou chorobou zvyšovala nějak riziko vzniku této nemoci.

Edgren přiznává, že přestože jeho vlastní výzkum byl velmi rozsáhlý, existuje přesto pravděpodobnost, že se mu nepodařilo zachytit důkazy o přenosu proteinů Alzheimerovy nemoci. „Sledovali jsme ty osoby jen 25 let,“ popsal jádro problému. „Nemoci mohlo trvat déle, než vznikla, anebo nám prostě chyběla data. Že jde o infekční protein, se obává hodně vědců,“ dodal.

  • Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence. Jde o degenerativní onemocnění mozku provázené postupnou ztrátou myšlení, paměti, úsudku i orientace. Vede nakonec k rozpadu osobnosti a závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Song varuje, že vědci zatím nemají dostatek důkazů k tomu, aby se z práce daly odvozovat nějaké obecně platné závěry. Přece jen dvě myši sešité dohromady nejsou situací, která by se dala automaticky přenést na člověka.

Mathias Jucker z německého Centra pro neurodegenerativní nemoci v Tübingenu popsal, že podle něj tato studie nedokazuje, že by Alzheimerova choroba byla přenosná. Songův tým bude chtít ve výzkumu pokračovat dvěma směry – jednak by vědci rádi studovali, jak se amyloid beta pohybuje v krvi, a současně budou sledovat, jak se reálně mění chování postižených myší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 7 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 11 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 12 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 13 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.