Zmírnění napětí ve vztazích USA a Ruska, nový reset je ale zatím daleko

Washington a Moskva spolu začínají více mluvit, aby se pokusily o zmírnění napětí a spolupráci v nejožehavějších otázkách na světové scéně - ať už jde o ukrajinskou krizi, dohodu o íránském jaderném programu či turbulentní situaci na Blízkém východě. První známky uvolnění přišly minulý týden z jihoruského Soči, kde prezident Vladimir Putin přijal šéfa americké diplomacie Johna Kerryho.

Přední světové agentury upozorňují, že pouhá Kerryho přítomnost v Rusku - vůbec první za dva roky v ministerské funkci - znamená sama o sobě výraznou změnu tónu i ukázku přání Washingtonu znovu s Moskvou jednat. Svědčí o tom i dvě následující moskevské schůzky mezi vysokými americkými a ruskými představiteli. Obě proběhly toto pondělí. „Jednání jsou to velmi důležitá, protože udržují komunikační kanál s Rusy otevřený,“ hodnotí jejich význam expertka na americko-ruské vztahy Fiona Hillová, autorka knihy „Mr. Putin: Operative in the Kremlin“.

Tématem první schůzky byla Sýrie, při té druhé, jíž se účastnila i Kerryho náměstkyně Victoria Nulandová, se rokovalo o situaci na Ukrajině. „Nulandová je (v ukrajinské otázce) obvykle k Rusku velmi kritická. Na tiskové konferenci po jednání v Moskvě prohlásila velmi krátce, že dohoda z Minsku je porušována na západní straně ukrajinsko-ruské hranice, ale v textu nenajdeme žádné velké (protiruské) hroty, tak jak u ní bylo doposud zvykem,“ připomíná Martin Řezníček, zpravodaj ČT v USA.

15 minut
Horizont ČT24 k současným americko-ruským vztahům
Zdroj: ČT24

Americká diplomatická aktivita však podle něj neznamená cosi, co by se dalo označit za restart vztahů mezi oběma velmocemi a někdejšími rivaly z éry studené války. "Spojené státy se velmi pravděpodobně nepoženou do něčeho, co by minimálně intenzitou připomínalo neúspěšný reset z dob Hillary Clintonové,„ dodává Řezníček. S jeho hodnocením souhlasí analytik mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych. “Obamova administrativa se poučila z toho, že ten minulý reset měl své jasné meze. V této chvíli je diplomatická iniciativa Spojených států především určitým gestem," myslí si Ditrych z výzkumného centra Deutsch Security Square při FSV UK.

Miroslav Karas, zpravodaj ČT v Rusku: „Po dobu trvání návštěvy Kerryho v Rusku se ta útočná protiamerická rétorika, kterou prakticky denně sledujeme v ruských sdělovacích prostředcích, jakoby zastavila. Umírněná rétorika ovšem trvala jen chvíli a už se vrací zpět do starých kolejí. Znovu se připomínají čísla, že každý třetí Rus vidí možnost vpádu amerických vojsk na ruské území. Bylo by tedy velmi předčasné hovořit o jakýchkoliv ústupcích z ruské strany.“

Podle analytika Joerga Forbriga byla Kerryho návštěva Soči spíše symbolickou záležitostí, nicméně málo obsažnou. Zároveň je ale Forbrig toho názoru, že i přes více než dvouleté napětí, zhoršené konfliktem na Ukrajině, se Spojené státy nikdy nechtěly úplně rozejít s Ruskem. „Američané si uvědomují, že existují problémy, které by měli řešit s Rusy,“ poukazuje expert na íránský jaderný program, občanskou válku v Sýrii, případně trable s nevyzpytatelným severokorejským režimem.

Ondřej Ditrych se v tomto směru domnívá, že v geopolitické partii, v níž obě strany hledají způsob, jak vedle sebe nějakým způsobem koexistovat, nemají USA co ztratit. Naopak jim to může pomoci, třeba v tom, že „Rusko bude přístupnější a podpoří americké pozice v jednání o finální podobě dohody s Iránem ohledně jeho jaderného programu,“ konstatuje Ditrych.

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov: „Situace v Evropě není jednoduchá, je tu příliš mnoho napětí, konfliktů a zhoršení vztahů mezi západními státy a Ruskem, a to i kvůli ukrajinské krizi. Ta nevznikla sama od sebe, ale byla odrazem systémových problémů, které se po léta hromadily v oblasti evropské bezpečnosti.“

  • Jednání na diplomatickém poli mezi Ruskem a Západem pokračovalo úterní schůzkou Sergeje Lavrova s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem i setkáním se šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. S tou Lavrov debatoval o krizi s uprchlíky ve Středomoří i o ukrajinské krizi. Podle agentury ANSA po schůzce prohlásil, že ve vztazích mezi oběma stranami se projevil „určitý vývoj“ a že „určité věci se hýbou“.
  • Stoltenberg se sešel s ruským ministrem zahraničí poprvé od únorového setkání na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Vedoucí představitel Severoatlantické aliance zdůraznil, že NATO neuznává ruskou anexi Krymu a podporuje územní celistvost Ukrajiny. Prostřednictvím apelu na Lavrova vyzval Rusko, aby přestalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny a úplně odtud stáhlo svá vojska. Zároveň naléhal na to, aby si počínalo ve svých vojenských aktivitách a cvičeních „transparentněji a předvídatelněji“, aby se tak dalo vyvarovat případných incidentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 4 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 5 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 12 hhodinami
Načítání...