Novela z pera konzervativní polské vlády, podle níž musí většinu sporů rozhodovat víc soudců, a ještě dvoutřetinovou většinou, je neústavní, uvedl ústavní soud. Strana Právo a spravedlnost (PiS) už dříve dosadila do instituce své lidi. Podle opozice se snaží ochromit chod soudu. Před jeho sídlem proběhly protivládní protesty. Podle informací listu Gazeta Wyborcza se ke kritice pravicové vlády připojila i takzvaná Benátská komise, právní orgán Rady Evropy. Vládu prý koncem týdne vyzve, aby reformu zrušila.
Změny v naší instituci jdou proti ústavě, vzepřel se ústavní soud polské vládě
Senát ústavního soudu ve dvanáctičlenném složení většinou hlasů konstatoval, že novela znemožnila „spolehlivou a efektivní činnost“ instituce. O novele přitom nerozhodoval podle nových pravidel, ale přímo na základě ústavy. Dva noví soudci dosazení konzervativci byli proti. Zástupci vlády a parlamentní většiny se jednání nezúčastnili.
Premiérka: Nález ústavního soudu je nelegitimní
Podle ministra spravedlnosti nešlo o skutečné zasedání ústavního soudu, ale o pouhou schůzku vybraných soudců. Premiérka Beata Szydlová předem oznámila, že nález nebude považovat za legitimní, a tudíž nebude zveřejněn v úředním věstníku.
Bývalá premiérka Ewa Kopaczová z opoziční Občanské platformy (PO) na adresu své nástupkyně v úřadě uvedla, že svým rozhodnutím nezveřejnit verdikt soudu porušuje zákon, neboť „ten, kdo stojí v čele vlády, má povinnost ten výrok zveřejnit“.
Polská premiérka Beata Szydlová
Bývalý šéf ústavního soudu: V demokratickém státě se nikdy nic podobného nestalo
Jde o patologický jev – říci, že právní stát končí, není dost, okomentoval přístup konzervativců profesor Marek Safjan, předseda ústavního soudu mezi lety 1997 až 2006. „Jeden takový případ se udál v Bělorusku poté, co Lukašenko převzal moc a následně ho zrušil a jmenoval svůj vlastní. Druhý případ nastal na Ukrajině po oranžové revoluci. Nikdy ale nešlo o demokratický stát,“ varoval Safjan v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza.
Na Facebooku vznikla v reakci na rozhodnutí ústavního soudu a bojkot ze strany Szydlové výzva „Celé Polsko zveřejňuje výrok ústavního soudu“. „Poláci, vyzýváme vás k aktivnímu občanství a pomoci při zveřejnění dnešního nálezu polského ústavního soudu, který černé na bílém potvrdil protiústavnost zákona polského parlamentu o změnách zákona o ÚS,“ píše se na stránkách.
Protivládní protesty před sídlem ústavního soudu
Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii PO. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.
Novelu prý zkritizuje i Benátská komise
Benátská komise zkoumala stav ústavního soudu několik týdnů, zprávu má oficiálně zveřejnit koncem týdne. „Vyzýváme (polský) parlament, aby rezignoval na přijaté změny, které jsou podle výroků ústavního soudu nepřijatelné,“ píše se v pracovní verzi z 26. února.
„Ten dokument bude přijatý, možná s některými malými změnami. Členové Rady Evropy se budou odpírat o názor svých expertů, členů Benátské komise, právníků zabývajících se ústavami,“ řekl k tomu novinář listu Gazeta Wyborcza Roman Imielski.
GALERIE
polsko
Nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Prosadila také zákon, díky němuž může do vedení veřejnoprávních médií dosazovat své lidi.
Oponenti nového režimu hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti krokům vlády demonstrovaly v polských městech desetitisíce lidí.
Jaroslaw Kaczyński
Evropská komise v lednu spustila šetření stavu právního státu v Polsku. Proces teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit zemi hlasovací práva v Unii. Komise chce proceduru uzavřít do konce března.
Polská premiérka ale jakékoli pochybení odmítá. „Nepřekročili jsme ani neporušili žádný zákon demokratického státu. Jsme členem Evropské unie, jsme na to hrdí a dodržujeme její smlouvy. Současně ale musí Evropská unie respektovat to, že jsme suverénní stát, který má právo přijímat rozhodnutí sloužící svým občanům. Tak jako každý jiný členský stát EU,“ zdůraznila Szydlová.
Přehledně: Změny prosazené konzervativci
- Nová vláda okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb,bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
- Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.