Ve věku 94 let zemřel bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, informovala agentura AFP. V září byl převezen na jednotku intenzivní péče pařížské nemocnice poté, co si stěžoval na dýchací potíže. Znovu hospitalizován musel být v polovině listopadu v západofrancouzském městě Tours. Podle nadace, kterou založil a předsedal jí, zemřel na komplikace spojené s nemocí covid-19, uvedla agentura Reuters. AFP píše, že skonal „obklopen svou rodinou“. Podle jeho přání bude pohřeb v soukromí. Příští středu bude Francie držet státní smutek.
Zemřel jeden z architektů Evropské unie Valéry Giscard d'Estaing
Zemřel bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing (zdroj: ČT24)
Giscard d'Estaing patří k architektům evropské integrace, kterou podporoval v době, kdy byl v čele Francie, i později, když v letech 2002 až 2003 předsedal Konventu EU.
Když se této funkce ujímal, prohlásil: „Musíme přemýšlet o tom, jak bude Evropa 21. století vypadat: Evropa nekomplikovaná, přístupná a schopná plnit lidem jejich sny; Evropa jako zóna míru, tolerance, prosperity a bezpečnosti ve světě. Budeme na tomto cíli pracovat celým srdcem.“
Z čela Konventu formoval návrh unijní ústavy. Ten sice Francouzi a Nizozemci odmítli v referendu, mnohé principy však převzala Lisabonská smlouva.
Válečná zkušenost
Narodil se 2. února 1926 v německé Koblenzi v rodině vysokého finančního úředníka (otec tehdy pracoval ve francouzské správě v Porýní). Sloužil ve francouzských jednotkách a v letech 1944 až 1945 se účastnil bojů ve Francii a Německu. Na přelomu padesátých let absolvoval studium na Národní škole pro správní úředníky (ENA) v Paříži, kariéru státního úředníka začal jako pomocný finanční inspektor na ministerstvu financí v roce 1952.
Poslancem Národního shromáždění byl od ledna 1956. Ministrem hospodářství a financí byl dvakrát v letech 1962 až 1974. Mimo to zastával například v roce 1970 funkci předsedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Rozšíření Unie
Prezidentem republiky byl jedno volební období v letech 1974 až 1981. V úřadu musel čelit dvěma ropným krizím (1973–1974 a 1979–1980), kdy prudké zvýšení cen nafty zvýšilo inflaci a oslabilo francouzské hospodářství. Francie mimo jiné proto zahájila program výstavby jaderných elektráren, v nichž dnes vyrábí přes 40 procent energie. Giscard d'Estaing prosadil řadu liberalizačních opatření a zjednodušil prezidentský ceremoniál.
V rámci Evropy se mu podařilo zavést pravidelné schůzky hlav evropských států a zasadil se o posílení pravomocí Evropského parlamentu. Ve spolupráci s německým kancléřem Helmutem Schmidtem položili základy vzniku jednotné evropské měny. Sehrál také jednu z rozhodujících úloh při rozšíření Unie o Řecko a při přípravách jejího rozšíření o Španělsko a Portugalsko.
V dalších volbách kandidoval, podporován volebním blokem Svaz pro francouzskou demokracii, neúspěšně proti Francoisi Mitterrandovi. V dubnu 1981 přežil pokus o atentát na letišti v Ajacciu na Korsice.
V dalších letech se již do žádné vrcholné funkce sice nedostal, přesto plnil významnou roli v Národním shromáždění, byl také členem Evropského parlamentu. V červenci 1996 se vyslovil pro to, aby se Francie postavila proti plánovanému rozšíření NATO směrem na východ; místo toho by měla Aliance zaručit hranice Polska a dalších států s Ruskem, neboť případné rozšíření by podle něj vedlo k izolaci a odporu Ruska ve vztahu k Evropě.
Přesvědčený Evropan a služebník státu, uctívají exprezidenta současní politici
Francouzští politici na d'Estainga vzpomínají jako na modernizátora Francie i přesvědčeného Evropana. „Kurz, který Francii udal, stále vede naše kroky,“ uvedl současný prezident Emmanuel Macron. Svého předchůdce označil za „služebníka státu, politika pokroku a svobody“. Smrt bývalé hlavy státu podle Macrona zarmoutila celý národ.
Macron vyhlásil na příští středu celostátní den smutku. Bývalý prezident ze skromnosti žádnou národní tryznu nechtěl, pochován bude proto v úzkém rodinném kruhu, řekl Macron ve čtvrtek večer v televizním projevu. Vzpomínková ceremonie na počest Giscarda d'Estainga by se měla odehrát také na jeho narozeniny 2. února v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Podle Nicolase Sarkozyho, který byl francouzským prezidentem v letech 2007 až 2012, jeho předchůdce celý život usiloval o posílení vazeb mezi evropskými národy a o modernizaci Francie a věnoval se i analýze nejsložitějších mezinárodních problémů. Také podle někdejšího socialistického prezidenta Francoise Hollandea (2012 až 2017) přišla Francie smrtí Giscarda d'Estainga o velkého modernizátora.
Premiér Jean Castex označil zesnulého za „muže pokroku“ a velkého reformátora. „Evropský ideál přišel o jednoho ze svých zakladatelů, Francie o prezidenta, který jí přinesl modernost a odvahu,“ uvedl předseda dolní komory francouzského parlamentu Richard Ferrand. Předseda Senátu označil exprezidenta za „reformátora“ a politika, kterému ležely na srdci podmínky života žen. Pařížská starostka Anne Hidalgová vyzdvihla zásluhy bývalého prezidenta v oblasti evropské integrace a označila ho za „přesvědčeného Evropana“.
Památku d'Estainga uctili také současní zástupci EU. „V jeho srdci byly osudy Francie a Evropy těsně spjaté… Dnes oplakáváme velkého Evropana, který nás bude nadále inspirovat,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Předseda Evropské rady Charles Michel označil exprezidenta za „modernizátora Francie“. „S Helmutem Schmidtem uskutečnil sen o integrovanější Evropě,“ napsal na Twitteru. Sociální demokrat Schmidt byl v letech 1974 až 1982 německým kancléřem, s nímž centrista Giscard d'Estaing prohloubil francouzsko-německou spolupráci jako motor evropské integrace.
Soustrast Francouzům ve čtvrtek vyjádřili také český prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Zesnulého politika označili za modernizátora Francie i politika, který měl vliv na dnešní podobu EU.
„Francouzský Kennedy“
Smrt bývalého prezidenta ve čtvrtek dominuje titulním stranám francouzského tisku. „1926–2020: Valéry Giscard d'Estaing, Evropan,“ napsal list Le Figaro. Regionální Le Télégramme píše o „konci jedné éry“. „Nashledanou…,“ napsaly deníky La Dépêche a La Voi du Nord.
Podle listu Le Parisien historie ještě přínos centristického politika známého pod zkratkou VGE plně nedocenila. Za modernizaci, které se Francii za jeho vlády dostalo, se podle novin „trochu zapomenutý“ prezident ve vlasti nikdy nedočkal patřičného ocenění. Alsaský deník Dernières Nouvelles d'Alsace označil exprezidenta za „francouzského Kennedyho“.