Zemřel bývalý německý kancléř Helmut Schmidt

Ve věku 96 let zemřel bývalý německý kancléř Helmut Schmidt. Sociálnědemokratický politik stál v čele spolkové vlády v letech 1974 až 1982. Ačkoli svou zemi úspěšně provedl obdobím ekonomických a společenských problémů a udržel jí pozici přední evropské mocnosti, jeho politická dráha nakonec skončila předčasným odchodem z úřadu.

Schmidt byl ministrem financí ve vládě prvního německého sociálnědemokratického kancléře Willyho Brandta. V roce 1974, kdy byl Brandt donucen rezignovat kvůli tomu, že jeden z jeho spolupracovníků pracoval pro Stasi, Schmidt svého stranického kolegu v kancléřské funkci vystřídal. Stal se tak pátým německým kancléřem od konce války.

Sedmdesátá léta se v Německu nesla ve znamení aktivit teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF), vůči níž Schmidt zaujal nesmlouvavý postoj. Vlna terorismu vyvrcholila na podzim 1977 vraždou šéfa svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera a únosem letadla společnosti Lufthansa, jehož strůjci žádali propuštění uvězněných členů RAF. Drama v somálském Mogadišu skončilo zásahem německé jednotky, která na riskantní akci odjela se Schmidtovým souhlasem.

Helmut Schmidt s Alžbětou II. v roce 1978
Zdroj: ČTK/DPA

Bezpečnostní hrozby ale přicházely i zvenčí. Snahu pokračovat v Brandtem odstartované politice zlepšování vztahů se socialistickými zeměmi narušilo rozhodnutí Sovětského svazu zavést do výzbroje rakety středního doletu SS-20. Za těchto okolností se německý kancléř stal jedním z iniciátorů procesu, na jehož konci bylo nepopulární rozhodnutí o umístění amerických raket Pershing na starém kontinentu.

Schmidtova zahraniční politika se ale neorientovala pouze na střední a východní Evropu a na udržování spojenectví s USA. Spolu s francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaing patřil k zakladatelům Evropského měnového systému, který vytvořil předpoklady pro pozdější zavedení eura.

Helmut Schmidt a Leonid Brežněv
Zdroj: ČTK/AP

K předčasnému konci Schmidtovy politické kariéry významně přispěla hospodářská recese, která v sedmdesátých letech zasáhla svět. V jejím důsledku byla německá vláda nucena sáhnout k opatřením, která prohloubila napětí uvnitř samotné SPD i v rámci vládní koalice.

Problémy vyvrcholily v září 1982 odchodem FDP z vlády a zformováním menšinového kabinetu, v němž byl Schmidt kancléřem i ministrem zahraničí. Prvního října byl ale Schmidt jako první a dosud jediný poválečný předseda německé vlády sesazen parlamentem a nahrazen křesťanským demokratem Helmutem Kohlem.

Helmut Schmidt
Zdroj: Thomas Peter/Reuters

Po ukončení svého působení ve vysoké politice byl Schmidt v 80. letech spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit, napsal řadu knih a až do vysokého věku se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám. 

„Jako redaktor týdeníku Die Zeit, stejně jako jeho vydavatel a generální ředitel, bděl 32 let nad osudem našeho listu. Ztrácíme bystrého poradce, spolehlivého společníka a dobrého přítele. Budeme Helmuta Schmidta nekonečně postrádat,“ napsal Die Zeit v nekrologu.

Odešel velký Evropan

Schmidtovo úmrtí vyvolalo v Německu velké pohnutí. Smutek a soustrast rodině vyjadřují na sociálních sítích stovky Němců. Hashtag "HelmutSchmidt" se stal nejsledovanějším výrazem mezi německými uživateli. Server deníku Tagesspiegel připomíná, že Schmidt byl až do své smrti nejoblíbenějším německým politikem.

„Smrt Helmuta Schmidta mě velmi zasáhla. Byl to vynikající kancléř, jeho úmrtí znamená přelom pro Německo i pro Evropu," uvedl na Twitteru předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který je stejně jako Schmidt členem německé sociální demokracie (SPD).

„Skláním se před životním výkonem Helmuta Schmidta. Byl to přesvědčený sociální demokrat a velký Evropan. Bude nám chybět,“ uvedl šéf poslanců SPD Thomas Oppermann.

Francouzský prezident Francois Hollande Schmidta označil za velkého Evropana. „Jestliže existuje euro, vděčíme za to Helmutu Schmidtovi,“ poznamenal Hollande.

„Helmut Schmidt byl politickou institucí Spolkové republiky. Byl také instancí, jejíž rady a úsudky pro mě něco znamenaly,“ řekla na mimořádné tiskové konferenci kancléřka Angela Merkelová. „Zasloužil se o naši zemi. Nikdy to nezapomeneme.“

„Byl to především demokrat, muž, který věděl, že svoboda znamená i zodpovědnost, a který této zodpovědnosti dostál. Svým postojem se tak stal vzorem pro miliony lidí,“ řekl spolkový prezident Joachim Gauck. 

Helmut Schmidt zemřel v úterý odpoledne v Hamburku. Během roku byl dvakrát hospitalizován, od zářijového propuštění z nemocnice zůstával v péči lékařů. Zdravotní stav exkancléře se prudce zhoršil během víkendu a jeho lékaři oznámili, že už není naděje na uzdravení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 57 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 10 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...