Petrohrad – Rusko chce mít s Evropskou unií bezvízový styk, vyzval k tomu prezident Vladimir Putin v rámci summitu v Petrohradu. Vrcholnou schůzku mezi Moskvou a evropskou sedmadvacítkou ale poznamenala neshoda na řešení situace v Sýrii. Rusko je obecně považováno za hlavního spojence režimu prezidenta Asada a odmítá mezinárodní tlak na jeho sesazení. Naopak západní státy Asada viní z eskalace násilností a už několikrát ho vyzvaly k odchodu.
Po letech jednání mají Rusko a EU dobrou příležitost si vytyčit strategické cíle a naplánovat dlouhodobou spolupráci, prohlásil ruský prezident. „Skutečné partnerství ale není možné, když existuje vízová bariéra,“ dodal Putin na summitu unie s Ruskem.
Novinářka Petra Procházková v rozhovoru pro ČT24 poznamenala, že víza jsou pro ruského prezidenta už dlouhá léta důležitým tématem: „Pro Putina je to velké volební téma. Jestliže zahraniční politika je pro běžného občana spíš taková virtuální, tak téma víz do Evropy, kdy každý ruský občan, který se chce vydat do Evropy, cítí ponížení ve frontách, je blízké všem ruským občanům.“
Podle šéfa Evropské komise Barrosa ale pokroku v jednání o bezvízovém styku brání „řada nevyřešených technických otázek“. Navíc rozhodovat o bezvízovém styku by měla každá země sedmadvacítky samostatně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu řekl: „V EU existuje skupina zemí, zejména těch, které se členy unie staly nedávno, jež tento problém trvale politizují.“ Nové státy podle něj trvají na tom, že bezvízový styk s Ruskem bude fungovat, až když bude platit stejný režim i pro Gruzii a Moldavsko.
K žádnému posunu v této oblasti tedy na summitu nedošlo. Navíc se obě strany nedokázaly shodnout ani na postoji k Sýrii. Unijní lídři tlačí na Putina, aby Rusko zaujalo tvrdší pozici vůči Asadovu režimu a aby Moskva přestala dodávat do Sýrie zbraně a plně podpořila mírový plán Kofiho Annana. „Musíme se ujistit, že Rusko využívá svého vlivu, aby přesvědčilo Asadův režim k přijetí mírového plánu,“ uvedl pro Reuters nejmenovaný představitel EU. Unijní ministryně zahraničí Ashtonová po včerejším setkání se svým ruským protějškem Lavrovem poznamenala, že role Ruska v řešení krize v Sýrii je klíčová.
Petra Procházková:
„To je stará bolest jednání Evropské unie s Ruskem. Sice to navenek vypadá, že Rusko a Putin stojí o to, aby se sbližovalo s Evropskou unií jako s celkem. Ale vždy, když dojde k nějakému problému - vzpomeňme si na okupaci Gruzie - tak Rusko začíná jednat separátně s těmi politiky, kteří jsou více nakloněni agresivní ruské politice.“
Rusko trvá na tom, že rozhodně nepodporuje násilí v zemi, ovšem tvrdí, že odstranění Asada z vedení země není řešením. Unie i Rusko ovšem shodně podporují mírový plán emisara OSN Kofiho Annana, řekl prezident EU Herman Van Rompuy. „EU a Rusko musejí přes neshody spojit své úsilí s cílem předejít občanské válce v této arabské zemi,“ uvedl po jednání s Putinem.
Syrská opozice už nebude dodržovat Annanův plán
V Sýrii se mezitím dál bojuje. Syrští rebelové vystupňovali útoky na pozice armády a o víkendu zabili nejméně 80 vládních vojáků. Uvedla to syrská organizace pro lidská práva se sídlem v Londýně.
Syrská opozice oznámila, že už nebude dodržovat podmínky mírového plánu Kofiho Annana. Plán z poloviny dubna požadoval klid zbraní na obou stranách, k jeho naplnění ale nikdy nedošlo. Nepomohlo ani rozmístění mírových pozorovatelů. Místo monitorovací mise si opozice přeje nárazníkovou zónu a bezletové pásmo. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius dnes prohlásil, že se syrský režim v nastávající krizi rozpadne. Francie si přeje, aby byly tohoto kolapsu ušetřeny okolní státy, zejména Libanon.
Annan má ve čtvrtek o situaci v Sýrii informovat Radu bezpečnosti i Valné shromáždění OSN a v pátek se ve Washingtonu sejde s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Annanův mluvčí dnes sdělil, že dodržení plánu musí zajistit velmoci, Annan prý zatím neuvažuje o rozšíření monitorovací mise. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v Džiddě vyzval Asadovu vládu, aby násilí okamžitě zastavila „ve jménu lidskosti“. Annanův plán považuje stále za hlavní cestu k řešení krize.
Vznikla nová opoziční vojenská koalice
V Istanbulu dnes byl oznámen vznik nové opoziční vojenské koalice, která má lépe koordinovat boj proti vládní armádě. Jmenuje se Syrská revoluční fronta a její člen Chálid Ukla prohlásil, že bude koordinovat svůj postup se Syrskou svobodnou armádou, což jsou jednotky vytvořené z dezertérů. Nová ozbrojená složka má prý k dispozici 100 „praporů nebo bojových formací“, údajně až 12 000 lidí.
