Tetička BBC - všechno, co potřebujete vědět

Praha - Britská rozhlasová a televizní veřejnoprávní společnost BBC, která byla založena 18. října 1922 v Londýně jako British Broadcasting Company, je všeobecně uznávána pro kvalitu a objektivitu svého zpravodajství. Svůj nynější název British Broadcasting Corporation získala v roce 1927, kdy se z akciové společnosti výrobců rádií stala národní institucí.

Pravidelné rozhlasové vysílání zahájila BBC v listopadu 1922, o 14 let později bylo spuštěno i pravidelné televizní vysílání. Velký rozmach televize odstartovala korunovace královny Alžběty II. v červenci 1953, kterou podle odhadů sledovalo asi 20 milionů diváků.

Všechno, co potřebujete vědět

Dnes má BBC stovky milionů diváků i posluchačů po celém světě, v posledních letech se ale musela potýkat s rozpočtovými škrty a propouštěním. Stále je však vzorem přesnosti, slušnosti a rychlosti. Britové jsou na ni hrdí, ostatní jí věří. Za celou dobu své existence se slavná „tetička“, jak jí doma přezdívají, rozrostla v kolos, který poslouchá ve světě na 166 milionů lidí týdně. Tradici měla i česká redakce BBC, jež existovala 66 let.

Pod sloganem „všechno, co potřebujete vědět“ je globální pohled a světový kontext jedním z charakterových vlastností stanice, jejímž cílem bylo vždy informovat, vzdělávat, inspirovat, rozšiřovat obzory a podporovat kreativitu.

Původní cíl byl ovšem prozaičtější: Když šest britských výrobců rozhlasových přijímačů založilo 18. října 1922 tuto společnost, chtěli si hlavně zajistit odbyt pro své výrobky.

Už v roce 1927 se však z akciové společnosti výrobců rádií stala národní institucí, když britský parlament rozhodl, že se z ní stane nekomerční stanice. A změnil její název z British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation.

John Reith roku 1934
Zdroj: ČT24/BBC

Zakladatel BBC John Reith formoval její etiku - informovat, vzdělávat a bavit - která trvá dodnes a vytvořila příklad pro mnoho dalších veřejných rozhlasových stanic.

Rádio rychle startovalo u britského publika, jak se u přijímačů soustřeďovalo stále více jeho posluchačů. Vyvíjel se i program - od prvního bulletinu přes první vysílání z terénu, od prvních královských zpráv až k prvnímu úderu legendárního Big Benu na vlnách BBC.

Projevy Winstona Churchilla a korunovace Alžběty II.

Ve 30. letech 20. století se vystavělo vysílací studio, první svého druhu v Británii. Vysílání se rozšířilo o sekci umění, vzdělání, zřídila se sekce zahraničních zpráv. Též se začalo experimentovat s první pravidelnou televizní stanicí pod vedením Johna Logieho Bairda.

John Logie Baird
Zdroj: ČT24/Baird Television

Po vypuknutí 2. světové války hrálo rádio rozhodující roli v informování. Winston Churchill na jeho vlnách pronášel slavné projevy, stalo se životně důležitým pro nepočetné posluchače doma i ve světě jako zdroj objektivního a nezávislého zpravodajství. Ale nalézalo i lehčí tóny - pomocí hudby a zábavních pořadů.

Poválečná doba byla již spíše věkem televize, který spustila korunovace královny Alžběty II. Ta je považována za přelomovou událost dějin televizních přenosů. Rádio postupně přineslo nové komedie, dětské pořady, koncerty, podporu umění a vzdělání vůbec, stejně jako moderních technologií.

Dnešní služba BBC Radio zahrnuje deset národních rozhlasových stanic - BBC Radio 1, 2, 3, 4 a 5 je dostupné všem s analogovým rozhlasovým přijímačem, zbývající stanice jsou jen na digitálním příjmu. Existují též národní redakce pro Skotsko, Wales, Severní Irsko a místní stanice po celé Anglii.

BBC se řídí královskou chartou, která vstoupila v platnost v lednu 2007. Zpravodajství BBC šířené rozhlasem a na internetu je dostupné v 33 jazycích. Ve světě jej týdně poslouchá asi 166 milionů lidí na rozhlasových vlnách, přes satelit a kabelový přenos.

Pro BBC natáčeli i Voskovec & Werich

Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939, během války poskytla prostor českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům i prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí. Populární pořady v New Yorku pro BBC natáčeli Jiří Voskovec s Janem Werichem.

Po vztyčení železné opony vysílání v českém jazyce pokračovalo. V 90. letech česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno roku 2006.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 36 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...