Špehování telefonů a internetu prý odvrátilo asi 50 útoků

Washington - Šéf Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Keith Alexander tvrdí, že kontroverzní sledovací program Prism pomohl odvrátit padesát teroristických útoků. Řekl to při veřejném slyšení ve výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb. Prism je program sledování internetu a telefonních hovorů občanů, které provádějí tajné služby. Kontroverzní program odhalil někdejší technik NSA Eward Snowden.

Generál Alexander tvrdí, že program sledování internetu i telefonních hovorů pomohl odvrátit asi padesát teroristických útoků. Kontroverzní program Prism i proto obhajoval. Jak monitorování internetu, tak i odposlech telefonních hovorů jsou podle něj pro boj s terorismem nezbytné.

Za příklad dal případ jistého jemenského extremisty, který údajně chystal útok a byl v kontaktu s komplicem v Kansas City. Díky sledování telefonních hovorů se ale podařilo tajným službám tento kontakt odhalit a organizátory útoku zatknout.

Zástupce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Sean Joyce pak přidal další dopadení podezřelého. V říjnu 2007 byl prý zatčen člověk, který financoval přípravu teroristických akcí. Muž byl v telefonickém spojení s teroristy v Somálsku a tajné služby na jeho stopu narazily právě díky odposlechům NSA.

Angela Merkelová a Barack Obama
Zdroj: AP/Michel Euler/ČTK

Němci uvažují o špehování po vzoru Spojených států

Zatímco ve Spojených státech a Británii budí praktiky amerických a britských zpravodajců vášně, v Německu dokonce podle magazínu Der Spiegel uvažují o zavedení podobného sledování. Ačkoli odhalení detailů amerického protiteroristického programu Prism ukázalo, že USA v Evropě nesledovaly internetovou komunikaci nikoho jiného tak pečlivě jako Němců, reagovala berlínská vláda na tento skandál poměrně zdrženlivě. Podle magazínu Der Spiegel je důvodem skutečnost, že německá rozvědka BND chystá podobný program na monitorování internetu. 

BND prý v příštích pěti letech plánuje investovat 100 milionů eur (2,6 miliardy Kč) do rozšíření technických kapacit na sledování internetu. „Samozřejmě že musí být naše zpravodajské služby přítomny na internetu. Není možné, aby zločinci byli technologicky vybaveni ke stále efektivnějšímu využívání sítě a my jako stát proti tomu nemohli nic dělat,“ řekl Spiegelu ministr vnitra Hans-Peter Friedrich. Mluvčí vlády ale tvrdí, že projekt je zatím ve fázi úvah. 

Právě takové plány mohou být ale důvodem, proč německá vláda nereagovala na kauzu kolem programu Prism nijak hystericky. Sama kancléřka Merkelová postup Američanů hájila. „Víme, že Spojené státy vyhlásily válku terorismu a že i my jsme dostali z USA hodně informací,“ řekla. 

Americký prezident Barack Obama dnes přilétá do Německa. Program Prism bude zřejmě nakonec na pořadu jednání s německou kancléřkou. „Chceme - a o tom budu s prezidentem Obamou mluvit - mít jasno v tom: co z toho (získaných informací) se využívá, a co ne,“ doplnila Merkelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským.
01:59Aktualizovánopřed 5 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 10 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 12 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 21 hhodinami
Načítání...