Španělský ústavní soud zneplatnil katalánskou nezávislost, Madrid ale možná povolí referendum

Nahrávám video
Španělský ústavní soud anuloval katalánskou deklaraci nezávislosti
Zdroj: ČT24

Španělský ústavní soud anuloval deklaraci o nezávislosti, kterou 27. října odsouhlasil katalánský parlament. Deklarace podle něj odporuje španělské ústavě. Madrid mezitím zvažuje ústavní změny, jež by v budoucnosti umožnily regionům konání referend o odtržení. V rozhovoru pro BBC to uvedl šéf španělské diplomacie Alfonso Dastis. Vláda tak reaguje na politickou krizi v zemi. Při večerních demonstracích v Barceloně lidé zablokovali koleje na tamním nádraží.

Podle španělského ministra zahraničí Dastise by se ke změnám ústavy mohli vyjádřit lidé v celonárodním plebiscitu.

Pro nezávislost Katalánska se začátkem října vyslovilo při 43procentní účasti 90 procent účastníků referenda o odtržení regionu. Jeho konání ale už dříve zakázal právě ústavní soud.

Následná deklarace o nezávislosti navrhovala zahájit proces, který skončí vytvořením a schválením ústavy samostatné katalánské republiky. Dokument odsouhlasili v tajném hlasování na plenárním zasedání separatističtí poslanci, kteří měli v katalánském parlamentu většinu. Opozice hlasování bojkotovala.

Po schválení deklarace španělská vláda se souhlasem horní komory španělského parlamentu převzala přímou správu Katalánska. Odvolala tamní vládu, rozpustila tamní parlament a vyhlásila volby v regionu na 21. prosince.

Minulý týden pak španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu i vedení parlamentu ze vzpoury. Část exministrů je nyní ve vazbě. Sesazený premiér Carles Puigdemont zůstává spolu s dalšími obviněnými politiky v Belgii.

Proces jejich vydání může trvat týdny a mohou se několikrát odvolat. „Vyzývám řídící orgány a zejména ty španělské, aby v následujících volbách zaručily demokratické standardy. Bez politických vězňů, bez policistů, kteří přímo v ulicích potlačují rozdílné názory,“ zdůraznil Puigdemont.

V centru Barcelony se sešlo ve středu na protest proti zatčení příznivců separatismu několik tisíc lidí. Část katalánských odborů navíc vyhlásila stávku, která částečně ochromila dopravu. Demonstranti večer na víc než čtyři hodiny zablokovali koleje vysokorychlostních vlaků na barcelonském nádraží. Madrid doufá ve stabilizaci situace po předčasných volbách. 

„Budoucnost musí začít volbami, které se uskuteční 21. prosince. Doufám, že volební účast bude vysoká, protože – jak si lidé uvědomují – jde o opravdu velmi důležité volby, které – jak doufám - zahájí novou politickou éru,“ podotkl španělský premiér Mariano Rajoy.

  • - Katalánsko je díky turistickému ruchu a průmyslu nejbohatším španělským regionem. Na HDP Španělska se podílí asi 20 procenty, má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska, na exportu ze Španělska se podílí čtvrtinou. HDP Katalánska se pohybuje kolem 215 miliard eur (přes 5,5 bilionu korun), tedy například výše než HDP celého Řecka.
  • - Ze 17 španělských autonomních oblastí je Katalánsko čtvrté nejbohatší podle HDP na hlavu. Z necelé čtvrtiny se také Katalánsko podílí na příjmech Španělska z cestovního ruchu. Nezaměstnanost v Katalánsku činila ke konci loňského roku 13,2 procenta, což je nejméně spolu s Madridem.
  • - Mnozí obyvatelé si stěžují na to, že z regionu odteče více peněz centrální vládě, než přiteče zpátky, podle odhadů je to pouhá polovina toho, co Katalánsko odvede. Španělské autonomní regiony odvádí daně centrální vládě v Madridu, která jim pak vrací zpět část na zajištění jejich výdajů ve zdravotnictví, školství, na sociální služby či policii.
  • - Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franceska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status získalo Katalánsko znovu v roce 1979.
  • - Metropolí je Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel. Katalánsko se nachází na severovýchodě Pyrenejského poloostrova, na severu hraničí s Francií a s Andorrou, na západě s Aragonií, na jihu s Valencií (Valencijské společenství) a na východě a jihovýchodě se Středozemním mořem.
  • - Na rozloze 32 114 kilometrů čtverečních (zhruba 6,5 procenta rozlohy Španělska a asi jako necelá polovina ČR) žije asi 7,5 milionu lidí. To je asi 16 procent obyvatel Španělska, jedná se o druhou nejlidnatější autonomní oblast Španělska po Andalusii.
  • - V oblasti se hovoří katalánsky (románský jazyk, jímž hovoří asi deset milionů lidí ve Španělsku, Andoře, Francii a Sardinii), španělsky a okcitánštinou, což je románský jazyk používaný především na jihu Francie.
  • - Katalánsko má vlastní vlajku s pěti žlutými a čtyřmi červenými vodorovnými pruhy, erb je podobný jako vlajka (doložen již v roce 1150).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 6 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...