Španělský ústavní soud zneplatnil katalánskou nezávislost, Madrid ale možná povolí referendum

Španělský ústavní soud anuloval katalánskou deklaraci nezávislosti (zdroj: ČT24)

Španělský ústavní soud anuloval deklaraci o nezávislosti, kterou 27. října odsouhlasil katalánský parlament. Deklarace podle něj odporuje španělské ústavě. Madrid mezitím zvažuje ústavní změny, jež by v budoucnosti umožnily regionům konání referend o odtržení. V rozhovoru pro BBC to uvedl šéf španělské diplomacie Alfonso Dastis. Vláda tak reaguje na politickou krizi v zemi. Při večerních demonstracích v Barceloně lidé zablokovali koleje na tamním nádraží.

Podle španělského ministra zahraničí Dastise by se ke změnám ústavy mohli vyjádřit lidé v celonárodním plebiscitu.

Pro nezávislost Katalánska se začátkem října vyslovilo při 43procentní účasti 90 procent účastníků referenda o odtržení regionu. Jeho konání ale už dříve zakázal právě ústavní soud.

Následná deklarace o nezávislosti navrhovala zahájit proces, který skončí vytvořením a schválením ústavy samostatné katalánské republiky. Dokument odsouhlasili v tajném hlasování na plenárním zasedání separatističtí poslanci, kteří měli v katalánském parlamentu většinu. Opozice hlasování bojkotovala.

Po schválení deklarace španělská vláda se souhlasem horní komory španělského parlamentu převzala přímou správu Katalánska. Odvolala tamní vládu, rozpustila tamní parlament a vyhlásila volby v regionu na 21. prosince.

Minulý týden pak španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu i vedení parlamentu ze vzpoury. Část exministrů je nyní ve vazbě. Sesazený premiér Carles Puigdemont zůstává spolu s dalšími obviněnými politiky v Belgii.

Proces jejich vydání může trvat týdny a mohou se několikrát odvolat. „Vyzývám řídící orgány a zejména ty španělské, aby v následujících volbách zaručily demokratické standardy. Bez politických vězňů, bez policistů, kteří přímo v ulicích potlačují rozdílné názory,“ zdůraznil Puigdemont.

V centru Barcelony se sešlo ve středu na protest proti zatčení příznivců separatismu několik tisíc lidí. Část katalánských odborů navíc vyhlásila stávku, která částečně ochromila dopravu. Demonstranti večer na víc než čtyři hodiny zablokovali koleje vysokorychlostních vlaků na barcelonském nádraží. Madrid doufá ve stabilizaci situace po předčasných volbách. 

„Budoucnost musí začít volbami, které se uskuteční 21. prosince. Doufám, že volební účast bude vysoká, protože – jak si lidé uvědomují – jde o opravdu velmi důležité volby, které – jak doufám - zahájí novou politickou éru,“ podotkl španělský premiér Mariano Rajoy.

  • - Katalánsko je díky turistickému ruchu a průmyslu nejbohatším španělským regionem. Na HDP Španělska se podílí asi 20 procenty, má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska, na exportu ze Španělska se podílí čtvrtinou. HDP Katalánska se pohybuje kolem 215 miliard eur (přes 5,5 bilionu korun), tedy například výše než HDP celého Řecka.
  • - Ze 17 španělských autonomních oblastí je Katalánsko čtvrté nejbohatší podle HDP na hlavu. Z necelé čtvrtiny se také Katalánsko podílí na příjmech Španělska z cestovního ruchu. Nezaměstnanost v Katalánsku činila ke konci loňského roku 13,2 procenta, což je nejméně spolu s Madridem.
  • - Mnozí obyvatelé si stěžují na to, že z regionu odteče více peněz centrální vládě, než přiteče zpátky, podle odhadů je to pouhá polovina toho, co Katalánsko odvede. Španělské autonomní regiony odvádí daně centrální vládě v Madridu, která jim pak vrací zpět část na zajištění jejich výdajů ve zdravotnictví, školství, na sociální služby či policii.
  • - Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franceska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status získalo Katalánsko znovu v roce 1979.
  • - Metropolí je Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel. Katalánsko se nachází na severovýchodě Pyrenejského poloostrova, na severu hraničí s Francií a s Andorrou, na západě s Aragonií, na jihu s Valencií (Valencijské společenství) a na východě a jihovýchodě se Středozemním mořem.
  • - Na rozloze 32 114 kilometrů čtverečních (zhruba 6,5 procenta rozlohy Španělska a asi jako necelá polovina ČR) žije asi 7,5 milionu lidí. To je asi 16 procent obyvatel Španělska, jedná se o druhou nejlidnatější autonomní oblast Španělska po Andalusii.
  • - V oblasti se hovoří katalánsky (románský jazyk, jímž hovoří asi deset milionů lidí ve Španělsku, Andoře, Francii a Sardinii), španělsky a okcitánštinou, což je románský jazyk používaný především na jihu Francie.
  • - Katalánsko má vlastní vlajku s pěti žlutými a čtyřmi červenými vodorovnými pruhy, erb je podobný jako vlajka (doložen již v roce 1150).