Španělský soudce nevyhoví žádosti prokuratury a neaktivuje evropský zatykač na katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta. Podle soudce se nezměnily podmínky, za nichž eurozatykač v prosinci zrušil. Puigdemont v pondělí poprvé po téměř třech měsících opustil Belgii, kam uprchl koncem října před hrozbou vazby ve Španělsku, když přiletěl na návštěvu Dánska. Předseda katalánského parlamentu také oznámil, že Puigdemont je jediným kandidátem na premiéra po prosincových volbách.
Puigdemont utekl do Belgie poté, co byl spolu s dalšími členy své vlády po jejím sesazení Madridem obviněn ze vzpoury. Té se podle španělských úřadů dopustili snahami o nezávislost Katalánska. Proto také španělská vláda koncem října převzala přímou správu nad Katalánskem, sesadila tamní vládu a rozpustila katalánský parlament. V prosincových volbách ale v regionálním parlamentu znovu získali většinu separatisté, kteří ovládli i jeho vedení.
Evropský i mezinárodní zatykač (ne však ten španělský) na Puigdemonta a čtyři další exministry pobývající v Bruselu soudce španělského nejvyššího soudu Pablo Llarena zrušil začátkem prosince poté, co kauzu převzal od jiné soudkyně. Svůj krok zdůvodnil mimo jiné tím, že politici projevili vůli vrátit se do Španělska. Kandidovali totiž v prosincových volbách, v nichž pak byli zvoleni poslanci.
Španělská média ale tehdy spekulovala, že zrušení eurozatykačů souvisí s tím, že belgický právní řád nezná pojem vzpoura, a proto by mohl Katalánce vydat jen na základě španělského obvinění ze zpronevěry veřejných fondů. Podle deníku El País by v takovém případě španělská justice nemohla Puigdemonta a vydané exministry soudit pro vzpouru, ale jen pro zpronevěru. Té se údajně dopustili uspořádáním referenda o nezávislosti Katalánska 1. října.
Španělská prokuratura nyní požádala Llarenu, aby evropský zatykač obnovil kvůli tomu, že Puigdemont se přemístil do jiné evropské země, než v jaké po útěku pobýval. Llarena ale žádost prokuratury odmítl. Podle něj bylo cílem Puigdemontovy cesty do Dánska vyprovokovat takovou situaci, která by mu umožnila delegovat na jiného poslance nového katalánského parlamentu své hlasovací právo pro jednání o Puigdemontově kandidatuře na premiéra této autonomní oblasti Španělska.
Delegování hlasů totiž soudce Llarena umožnil třem separastickým poslancům, kteří jsou ve španělské vazbě a jimž by podle soudce mělo být zajištěno právo výkonu mandátu, jelikož zatím nebyli odsouzeni. Neumožnil to ale pěti Kataláncům, včetně Puigdemonta, kteří jsou jako uprchlí v Bruselu.
Puigdemont v Dánsku kritizoval EU
Katalánský expremiér se v Dánsku účastnil debaty na katedře politologie Kodaňské univerzity na téma situace v Katalánsku, nazvané Katalánsko a Evropa, na křižovatce k demokracii? V úterý se má sejít s několika dánskými poslanci.
„EU funguje dobře v dobrých časech, ale všichni víme, že v krizi vždycky selže. Viděli jsme to v případě Řecka, Ukrajiny, uprchlíků a také při jejím selhání chránit lidská práva v Katalánsku,“ řekl Puigdemont po zahájení debaty. „Chceme zůstat Evropany, ale nemůžeme zavírat oči před evropskými selháními,“ dodal katalánský expremiér.
Puigdemont na Kodaňské univerzitě rovněž přiznal, že utekl do Belgie, aby se vyhnul vazbě. „(Oriol) Junqueras, (Joaquim) Forn a ,Jordiové‘ jsou ale stále ve vězení,“ připomněl dva exministry jeho vlády a katalánské aktivisty Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta, které znovu označil za politické vězně. Dva aktivisté jsou ve vazbě od poloviny října za to, že svolali demonstraci proti zásahu španělské policie na úřadech katalánské vlády. Ten se konal kvůli plánovanému referendu o nezávislosti.
Zvolení Puigdemonta není jisté
Nový předseda parlamentu Roger Torrent oznámil, že na úřad katalánského premiéra navrhne na schůzi příští týden právě Puigdemonta. Zvolení Puigdemonta ale zdaleka není jisté, ač mají separatisté teoretickou absolutní většinu.
Pokud se pětapadesátiletý Puigdemont vrátí do Španělska, bude okamžitě zatčen. O úřad premiéra se proto bude zřejmě ucházet buď prostřednictvím videokonference, nebo přes svého zástupce, na něhož pro jednání o své kandidatuře deleguje hlas.
Obě tyto možnosti jsou ale sporné a je pravděpodobné, že je opozice i Madrid napadnou u ústavního soudu. Podle právníků katalánského parlamentu není možná jiná kandidatura na premiéra než osobní. Jejich názor ale není závazný a bude záležet na výkladu vedení parlamentu. To ovládají separatisté.
Jisté není ani to, zda Puigdemont dostane dost hlasů pro funkci premiéra. V prosincových volbách sice získali separatisté opět absolutní většinu křesel, prakticky ji ale zatím nemají. Dostali 70 mandátů ze 135 křesel, potřebnou absolutní většinu 68 hlasů ale nemají kvůli pěti poslancům, kteří jsou na útěku v Belgii. Další tři jsou ve vazbě, těm ale španělský soudce povolil delegování hlasů.
