Praha - Země Visegrádské čtyřky (V4) by měly podle premiéra Bohuslava Sobotky posílit spolupráci v obranné politice. Bezpečnostní situace v Evropě se může rychle změnit, jak dokazuje situace na Ukrajině. Sobotka to zdůraznil na bratislavské mezinárodní konferenci Globsec. Předseda české vlády zároveň podotkl, že pilířem bezpečnosti pro středoevropský region by mělo být NATO. Státy V4 nicméně plánují vytvořit vlastní armádní uskupení - do roku 2016 chtějí dát dohromady tři až čtyři tisíce vojáků. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzval středoevropské země k tomu, aby zastavily pokles ve výdajích na obranu.
Čtyři středoevropské státy by podle Sobotky mohly sdílet provozování vojenské techniky, výcvik, vzdělávání a nákupy. Podle Sobotky ale není nutné, aby za všech okolností spolupracovaly všechny čtyři země. Pomáhat si můžou podle konkrétních potřeb.
- Bohuslav Sobotka: „Efektivní spolupráci si lze těžko představit bez společných cvičení.“
O bezpečnostní situaci v Evropě hovořili i představitelé dalších zemí Visegrádské čtyřky. Polský premiér Donald Tusk se vyslovil pro posílení přítomnosti jednotek NATO v Pobaltí, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. Pokud nebudeme schopní navýšit přítomnost NATO ve střední Evropě, bude se solidarita omezovat jen na prohlášení, zdůraznil Tusk. Slovenský premiér Robert Fico zmínil, že nejsou namístě žádné pochybnosti o závazcích z kolektivní obrany.
Tusk: Krize na Ukrajině je výsledkem slabosti státu i agresivní politiky Ruska
Důkazem nutnosti posílení společné obrany i prohloubení energetické spolupráce je dění na Ukrajině, které na konferenci komentovali všichni čtyři premiéři. Země visegrádské čtyřky by měly mít připravený krizový plán pro případ, že Rusko přeruší dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu, shodli se premiéři.
Polský premiér prohlásil, že hluboká vnitropolitická krize na Ukrajině je výsledkem agresivní politiky Ruska, ale zároveň má příčiny ve slabosti ukrajinského státu. Jeho slovenský kolega Robert Fico zároveň vyjádřil skepsi k účinnosti ekonomických sankcí vůči Rusku.
Maďarský premiér Viktor Orbán zdůraznil, že demokracie na Ukrajině musí také zahrnovat práva menšin - včetně té maďarské. Orbánovo vyjádření, že bude usilovat o autonomii pro etnické Maďary žijící v zahraničí, vyvolalo v sobotu kritiku. Maďarský ministr zahraničí János Martonyi však již ve středu v Bratislavě upřesnil, že Maďarsko neusiluje o územní autonomii Maďarů, ale o posílení kolektivních práv pro krajany. Podobně se dnes v obecné rovině vyjádřil také Orbán.
Rasmussen v reakci na dění na Ukrajině uvedl, že NATO je připravené přijmout seriózní, dlouhodobá opatření. Alianční jednotky by podle něj měly být lépe připravené a flexibilnější než dříve, cílem je utrácet méně peněz za „personál“, víc za vybavení, schopnosti a výcvik. České výdaje na obranu klesly v letech 2008 až 2013 o 23 procent, což je podle Sobotky v rámci Aliance jeden z nejstrmějších propadů. Vláda se pokusí v rozpočtu na rok 2015 tento pokles zastavit, uvedl Sobotka. Zároveň je podle něj nutné zvyšovat efektivitu. K úsporám v minulých letech sáhlo také Slovensko, které ale podle premiéra Roberta Fica nevidí možnost, jak v tuto chvíli obranný rozpočet znovu zvýšit.
Stabilizace by mohla přijít po volbách, doufá Sobotka
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky by se situace na Ukrajině mohla stabilizovat po volbách, které „nově naplní“ demokratické instituce a vzejde z nich nový prezident, parlament a vláda s jasnou autoritou. Volby nové hlavy státu jsou plánované již na 25. května. „To podle mého názoru může silně pomoci, aby se stabilizovala situace a posílila územní integrita země včetně reforem, které by nesměřovaly k federalizaci, ale decentralizaci Ukrajiny,“ řekl Sobotka. Země Visegrádské čtyřky mohou podle něj předávat Ukrajině své zkušenosti s budováním demokracie.
Brusel by měl podle českého premiéra také hledat způsob, jak posílit spolufinancování významné energetické infrastruktury z unijních zdrojů. Podle premiérů Visegrádské čtyřky je nutné lépe propojit evropské trhy, zejména s plynem, a oslabovat závislost na Rusku. Český i slovenský premiér vítají úsilí polského předsedy vlády Donalda Tuska o vytvoření energetické unie v rámci EU, která by členským státům zajistila energetickou bezpečnost. Nyní je podle nich nutné jednat o konkrétních krocích.
Maďarský premiér Viktor Orbán na konferenci prohlásil, že EU dělá pro bezpečnost ve vztahu k Rusku málo a vedle silnější přítomnosti jednotek NATO u východních hranic unie by se měla zaměřit na větší rozmanitost zdrojů energie. Evropští politici ale podle Orbána selhávají v některých projektech, jako byl například neuskutečněný plynovod Nabucco, který podle něj EU nechala zcela v rukou byznysmenů. „Nabucco byl jediný projekt, který mohl diverzifikovat (zdroje energie), ale nestalo se tak,“ řekl Orbán.
