K lavině přirovnal proud běženců mířících do Evropy německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Varoval před další eskalací uprchlické krize s tím, že ji Evropská unie může vyřešit jen společně. „Jinak to pro nás všechny může špatně dopadnout. Německo samo o sobě problém nevyřeší, a to ani kontrolami na svých hranicích,“ řekl ministr.
„Imigrace je setkání naší společnosti s globalizací,“ uvedl Schäuble. „Laviny se uvolňují, když nepozorný lyžař vyjede na kopec a pohne jen kouskem sněhu. A my nevíme, jestli už lavina dorazila do údolí, nebo je teprve v horní třetině kopce,“ řekl.
Výroky konzervativního ministra odsoudili zástupci koaliční sociální demokracie (SPD). „Lidé v nouzi nejsou přírodní pohroma. Solidaritu a křesťanskou lásku k bližnímu rozhodně neposílíme dramatickými, katastrofickými přirovnáními,“ uvedl ministr spravedlnosti za SPD Heiko Maas. „Nikdo by neměl zamlčovat nebo zamlouvat potíže, jimž čelíme, ale zrovna tak by nikdo neměl svými slovy přilévat olej do ohně,“ doplnil. „Podobné výroky popisují lidi, kteří potřebují pomoc, jako hrozbu. To je voda na mlýn pravicovým populistům,“ řekl šéf organizace na pomoc běžencům Pro Asyl Günter Burkhardt.
Ministerstvo vnitra nezná počty běženců v registračních centrech
Ministerstvo vnitra mezitím přiznalo, že nemá informace o počtu běženců v registračních centrech a neví ani, kolik uprchlíků bylo z těchto center rozděleno mezi jednotlivé obce. Vyjádření ministerstva vyvolalo ostrou kritiku opozice. „Jak se může provádět přiměřená uprchlická politika, když se nedaří získat ani statistické údaje?“ reagovala poslankyně za Zelené Renate Künastová.
Předseda Zelených Cem Özdemir prohlásil, že kancléřka Angela Merkelová ztratila kontrolu nad děním v uprchlické krizi, stejně jako nad děním ve vlastní konzervativní unii CDU/CSU. Znovu kritizoval rozhodnutí ministra vnitra za CDU Thomase de Maiziéra vrátit se k dublinskému systému a začít posílat syrské běžence do těch zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.
Postup de Maiziéra, který o návratu k dublinskému systému neinformoval předem své vládní kolegy, kritizují i německá média. „Vypadá to, jako by (ministr) nechtěl mluvit o tom, co dělá, a to ani s Merkelovou. A to vyvolává dojem, že na kancléřství zcela ztratili kontrolu. Přinejmenším nad Thomasem de Maiziérem,“ napsal berlínský list Tagesspiegel.
Další deníky upozorňují, že vracení běženců do zemí, kde vstoupili do EU, bude velmi komplikované. „V praxi takový postup dosud fungoval jen zřídka,“ napsal list Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Vracení běženců selhalo dokonce i v těch případech, kdy byly ostatní členské státy připraveny je přijmout,“ uvedl deník.
Nejčtenější německý deník Bild připomíná další problém: „Syřané dosud do Německa přicházeli téměř výhradně po takzvané balkánské cestě. Do Evropské unie vstupovali v Řecku, vůči němuž se ale dublinská dohoda vůbec neuplatňovala.“ Řecko je sice dublinskou dohodou formálně vázáno, Německo tam ale už řadu let běžence nevrací, protože Atény kvůli dluhové krizi nemají prostředky na to, aby se o uprchlíky mohly postarat.
Počet Němců ochotných pomáhat migrantům klesá
S přibývajícím počtem přicházejících migrantů klesá ochota Němců jim pomáhat. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu veřejného mínění YouGov. Na otázku, co by udělali, aby podpořili uprchlíky v Německu, odpovědělo v listopadu 38 procent dotázaných „nic“, což je o šest procentních bodů více než před dvěma měsíci.
Počet lidí, kteří již běžencům nějakým způsobem pomohli, se podle ankety od počátku září do počátku listopadu sice mírně zvýšil z 18 na 21 procent, do budoucna má ale v plánu uprchlíkům pomáhat již jen 17 procent Němců. Vůbec se naopak nechystá pomáhat 62 procent lidí, což je o tři procentní body více než při zářijovém průzkumu.
Z dotázaných, kteří nějak uprchlíkům již pomohli, darovala valná většina oblečení či hračky. Další se nabídli jako doprovod při vyřizování dokumentů na úřadech nebo ve školách. Část dotázaných darovala peníze. Jen velmi málo respondentů přijalo samo uprchlíky u sebe doma.
Německá opozice žádá zrušení zákazu práce pro běžence
Německá opozice žádá zrušení právních překážek, které brání běžencům získat v Německu práci. Pokud vláda pravidla pro zaměstnávání uprchlíků nezmění, nemůže se podle Zelených a Levice podařit jejich integrace do německé společnosti. Němečtí zaměstnavatelé však upozorňují, že mnoho běženců nemá pro práci v zemi dostatečnou kvalifikaci.
Žadatelé o azyl v prvních třech měsících po podání žádosti nesmějí v Německu pracovat. V dalších 12 měsících se sice o práci mohou ucházet, ale zaměstnavatelé jim mohou nabídnout místo jen v případě, že na něj nemají kandidáta z Německa nebo z jiné země Evropské unie. Opoziční poslanci dnes vyzvali vládu, aby tento zákaz zrušila. „Pokud zákaz zrušíme, uprchlíci začnou pracovat. Tím sebereme munici pravicovým populistům, kteří běžence obviňují ze zneužívání našeho sociálního systému,“ řekla poslankyně za Levici Sevin Dagdelenová.
Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové však dosavadní systém obhajuje. „Běženci se po příchodu k nám nejprve musejí naučit německy a získat kvalifikaci v oboru. Například afghánský elektrikář se musí naučit, jak vypadají evropské rozvody. Teprve potom si mohou hledat práci,“ řekla poslankyně za CDU/CSU Andrea Lindholzová s tím, že nynější zákonné normy jsou smysluplné. Podle ní by po jejich odstranění hrozilo, že zaměstnavatelé budou běžence odmítat, což by je odradilo od dalšího hledání práce a učinilo z nich dlouhodobě nezaměstnané.
Německé firmy potvrzují, že až polovina běženců nemá dostatečnou kvalifikaci, aby se mohla na německém pracovním trhu uplatnit. Poslanec vládní sociální demokracie (SPD) Matthias Bartke se proto vyslovil pro rozšíření kvalifikačních kurzů určených pro uprchlíky.
