Podíl obyvatel se zahraničními kořeny loni v Německu dosáhl rekordních čísel. Tvořil více než pětinu – tedy přes 18,5 milionu lidí. V posledních letech roste nejrychleji počet lidí z Blízkého východu, jejichž zastoupení v zemi překračuje dva miliony. Skoro 750 tisíc pak tvoří lidé původem z Afriky.
Lidé se zahraničními kořeny loni tvořili 22,5 procenta všech obyvatel Německa. Jde o nárůst o 8,5 procenta oproti roku 2015. Mírná většina z nich – 52 procent – měla německé občanství.
I když většina lidí se zahraničními kořeny nadále pochází z Evropy a nejčastější zemí původu je stále Turecko, složení této skupiny obyvatel se v posledních letech výrazně mění. Od roku 2011 o 51 procent na 2,3 milionu stoupl počet lidí, kteří mají kořeny na Blízkém východě. Počet lidí s africkými kořeny se za stejné období zvýšil o 46 procent na 740 tisíc.
Rychle stoupající počet lidí z Blízkého východu a Afriky je především důsledkem migračních trendů z posledních let. Jen v letech 2015 a 2016 do Německa přišlo téměř 1,2 milionu běženců, velká část z nich ze zemí jako je Sýrie, Irák nebo Eritrea.
Spolkový statistický úřad uvádí také srovnání populace ve věku 25 až 35 let, z něhož vyplývá, že osoby se zahraničními kořeny dosahují v průměru nižšího vzdělání než většinová populace.
Zatímco u většinové populace nemají základní vzdělání dvě procenta osob, u lidí se zahraničními kořeny je to procent devět. Na druhou stranu, pokud jde o podíl lidí s maturitou (37 procent) anebo vysokoškolským vzděláním (27 procent), jsou výsledky obou skupin prakticky totožné.
