Vídeň - Rakouští občané v referendu odmítli profesionalizaci armády, bezmála šedesát procent hlasujících se vyslovilo pro zachování povinné vojny. Výsledek není pro vládní koalici nijak závazný, obě její strany ale tvrdí, že ho budou brát v potaz. Práce na reformě armády se mají rozeběhnout prakticky hned.
Většina Rakušanů, 59,8 % hlasujících, odmítla změnu zažitého vojenského modelu. Sociálnědemokratický ministr obrany Norbert Darabos (SPÖ) neskrýval zklamání. „Bez reforem naše armáda nepřežije. Dali jsme najevo, jaké máme plány, ale většina populace rozhodla, že chce starý systém,“ uvedl. Koaliční konzervativci si takový výsledek naopak pochvalují. „Jsme nadšeni, že jsou v Rakousku tak úžasní lidé,“ řekl ministr zahraničí Michael Spindelegger (ÖVP).
Obě strany už předeslaly, že referendum, jehož výsledek není zavazující, nebudou přehlížet. Jak přesně naloží se sborem 40 tisíc mužů, v jejichž řadách je profesionálů 16 tisíc, ale zatím nenaznačily. I tak se ale z tábora zastánců změn ozývají hlasy, že alespoň částečné profesionalizaci se armáda čelící novým výzvám nevyhne. „Stejně jako hejtman Dolního Rakouska si myslím, že dojde na profesionalizaci armády. Nemůžeme vždycky být opozdilci,“ sdělil předseda komise pro profesionalizaci armády Hannes Androsch.
Přizpůsobeni boji s terorismem a v kyberprostoru
Armádní výzbroj by měla být přizpůsobena vojenské doktríně, která dnes spíš než s klasickým bojem na frontách počítá se zásahy proti teroristům a válkou v kyberprostoru. Referenda se zúčastnil nečekaný počet lidí, hlasovalo 49 procent voličů.
Kromě armády v Rakousku existuje dobrovolný polovojenský sbor o síle 26 tisíc mužů. Vojenský rozpočet Rakouska dosahuje roční částky dvou miliard eur (51 miliard korun), což je pouhých 0,6 procenta hrubého domácího produktu. V příštím roce má dokonce klesnout pod hranici dvou miliard. Povinnou vojenskou službu dnes mají kromě Rakouska v Evropě už jen Dánsko, Estonsko, Finsko, Kypr a Řecko, ale také Turecko. Rakousko není součástí žádného mezinárodního vojenského uskupení.
