Rakouské prezidentské volby vyhrál Alexander Van der Bellen. Jeho protikandidát pravicový populista Norbert Hofer už porážku, ač velmi těsnou, uznal. Ve volbách rozhodly korespondenční hlasy. Podle německých deníků volby především ukázaly na hluboké rozdělení tamní společnosti.
Rakouské prezidentské volby ukázaly na rozdělení společnosti
Rakouské prezidentské volby
Rakouská společnost je rozdělená, píše německý tisk
Podle deníku Süddeutsche Zeitung se prezidentské volby nepodobaly žádnému předchozímu hlasování v Rakousku. „Země byla po zavření volebních místností napjatá a rozdělená na dva tábory: pravice a naštvaní občané proti levici, středu, znepokojeným a zklamaným,“ napsal deník.
„To, že tyto volby mohou zemi rozdělit, se očekávalo. Ale při bližším pohledu se jedná spíš o negativní polarizaci,“ píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Skoro polovině voličů Van der Bellena a každému třetímu voliči Hofera šlo především o to, aby zabránil zvolení druhého kandidáta,“ uvedl list.
Deník Die Welt konstatuje, že voliči hlasující pro Hofera dali najevo i nesouhlas s politikou vládní koalice socialistů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). „Přinejmenším polovina voličů zjevně ztratila důvěru v politický systém ovládaný SPÖ a ÖVP, který fungoval celá desetiletí. Získat zpět tuto důvěru bude pro nového rakouského kancléře Christiana Kerna těžký úkol,“ napsal deník.
U Hofera se čekají střety s vládou
Podle Süddeutsche Zeitung by Kernova vláda v případě zvolení Hofera čelila častým střetům s prezidentem. V opačném případě budou vztahy s kabinetem podle listu uvolněné, ale na druhou stranu by se mohli ještě více mobilizovat voliči FPÖ, kteří současnou vládu odmítají. Deník připomíná, že už nyní má FPÖ v průzkumech větší podporu než obě vládní strany.
Die Welt upozorňuje, že rakouské volby mohou mít dopad i na situaci v dalších státech. „V listopadu se volí ve Spojených státech, příští rok v květnu ve Francii a na podzim 2017 do německého Spolkového sněmu. Ve všech těchto zemích mají dobré vyhlídky politici, kteří podporují předsudky, čerpají energii z napětí ve společnosti a vezou se na vlně rozčarování z etablovaných politických stran,“ napsal deník.