Předměstí Chicaga odškodní místní Afroameričany za historickou křivdu

3 minuty
Horizont ČT24: Předměstí Chicaga odškodní Afroameričany
Zdroj: ČT24

Vůbec první americké město bude černošským rezidentům platit odškodné. Evanston, který tvoří předměstí Chicaga, už schválil první stovky tisíc dolarů. Zaplatí jimi náklady spojené s bydlením. Krok je vnímán jako průlom a možná inspirace pro zbytek Spojených států. Část kritiků ale tvrdí, že forma reparací i nadále odráží předsudky.

Rodina Delois Robinsonové žije v Evanstonu už několik generací. Její prababička se zde částečně živila vařením i mytím nádobí. Musela, pokud v Evanstonu chtěla vlastnit restauraci. Jinde by jí to coby Afroameričance úřady nepovolily. „Byla donucena zůstat v jednom konkrétním místě. To vedlo k tomu, že musela mít svou restauraci doma,“ vypráví Robinsonová.

V Evanstonu dřív fungoval takzvaný redlining, různé formy diskriminace hlavně v bydlení a podnikání. Afroameričanům bylo povoleno žít jen ve vyznačené červené zóně. Banky jim nepůjčovaly peníze k nákupu domu mimo tuto oblast, takže změna bydlení byla pro většinu obyvatel nereálná. 

Nedávno ale přišel zásadní moment, vůbec první svého druhu ve Spojených státech. Město se rozhodlo historickou křivdu odškodnit. „V poměru osm ku jedné přijala městská rada směrnici o zavedení místních reparací v Evanstonu,“ oznámil starosta Steve Hagerty.

Peníze na bydlení

Odškodné má Afroameričanům pomoci s opravou domů nebo hypotékou. Lidé musejí doložit, že je samotné nebo jejich předky poškodila rasová politika. Za to může domácnost získat v přepočtu přes půl milionu korun. Peníze půjdou z daně za prodej rekreační marihuany.

Kritikům vadí, že s penězi nelze nakládat svobodně. Za evanstonským plánem se podle nich skrývá spíš program pro bydlení než skutečné odškodnění.

Afroameričané tvoří asi šestinu obyvatel města. Obslužnost jejich čtvrtí oproti zbytku zaostává i dnes. I tak jsou ale obyvatelé vděční za to, že se konečně něco mění. Doufají, že ze slibů a přání nezbude jen líbivá fasáda, ale že přinese i skutečné změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...