Japonský parlament schválil bezpečnostní zákony, které mimo jiné japonské armádě poprvé od konce druhé světové války umožní zapojení do zahraničních misí. Kontroverzní norma prošla navzdory protestům veřejnosti i zdlouhavým obstrukcím opozice. Rozhodnutí naopak uvítaly USA, které tím získají významného spojence.
Zákon vyvolal v zemi protesty veřejnosti i zanícené diskuse o tom, zda by se země měla vzhledem k sílícím bezpečnostním hrozbám odklonit od pacifistických zásad přijatých po druhé světové válce, kdy Japonsko skončilo v táboře poražených zemí. Oponenti tvrdí, že záměry porušují ústavu, a že by Japonsko mohlo být zavlečeno do konfliktu pod vedením USA.
Už ve čtvrtek získala japonská vláda předběžný souhlas horní komory parlamentu, Sněmovny poradců s touto chystanou změnou bezpečnostní politiky. Méně významná dolní komora parlamentu - Sněmovna reprezentantů - návrhy schválila už v červenci.
Neohlášené předjednání legislativních návrhů v příslušném výboru ale provázely potyčky mezi zákonodárci a demonstrace před parlamentní budovou. „Je to o udržení vazeb s USA v okamžiku, kdy utužují vztahy s Čínou. Samozřejmě USA jsou rivalem Číny stejně jako Japonsko, které navíc znepokojují územní spory,“ uvádí politolog Koiči Nakano.
Nynější poválečná pacifistická ústava Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany země. Ústava vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie. Možnosti armády nyní výrazně vzrostou. Dosud směla bránit Japonsko jen při útoku, nyní může pomoc spojencům a zapojit se do mezinárodních misí.
Japonsko nyní může použít zbraně nejen na obranu vlastní armády, ale i ostatních v zahraničních operacích. Nadále se však nebude účastnit přímých bojových misí.
Podle průzkumů přitom se změnou nesouhlasí více než polovina Japonců. Zejména starší generace cítí zodpovědnost za zločiny císařské armády za druhé světové války. „Naše země z toho nebude mít žádný prospěch. Je to jen o pomoci americké armádě, nesouvisí to s udržením míru,“ zmínil demonstrant Kendži Kimura.
Premiér Šinzó Abe dlouhodobě usiluje o posílení role armády kvůli narůstajícím mocenským ambicím Číny v regionu, a rovněž by prý rád přispěl k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Abeho snahy o prosazení této politiky oslabily jeho popularitu u japonské veřejnosti.
