Pod newyorským Ground Zero se otevřelo muzeum 11. září

New York – Za „místo naděje a hojení ran“ označil americký prezident Barack Obama muzeum věnované obětem teroristických útoků z 11. září 2001, které bylo dnes slavnostně otevřeno v New Yorku. Leží přímo v základech někdejších věží Světového obchodního centra (WTC). Multimediální podzemní expozice zahrnuje mimo jiné autentické předměty a artefakty z tragického dne, ale v rámci soukromé části také osobní vzpomínky na oběti či část ostatků. Muzeum od počátku provázejí spory. Někteří muslimové například tvrdí, že expozice věnovaná al-Káidě příliš kritizuje islám jako náboženství. Kurátoři to ale odmítají.

Prvních šest dnů bude památník přístupný jen pozůstalým obětí, záchranářům a lidem přímo postiženým teroristickými útoky. Pro širokou veřejnost se pak muzeum otevře 21. května. Vstupné má být 24 dolarů (asi 480 korun), rodiny obětí budou mít vstup zdarma. Každé úterý od 17 do 20 hodin bude volný přístup pro všechny. 

V muzeu jsou k vidění dvě expozice vystavěné na základech komplexu budov obchodního střediska. První z nich nazvaná „In memoriam“ je poctou lidem zabitým 11. září 2001 a také šesti obětem bombového útoku u budovy z 26. února 1993. Druhá výstava bude vyprávět příběh teroristického útoku z 11. září a toho, co mu předcházelo a také následovalo.

Michael Bloomberg, předseda Památníku 11. září, bývalý starosta New Yorku

„Muzeum je místo, které vám pomůže pochopit 11. září skrze ty, kteří tu zemřeli, a ty, kteří přispěchali s pomocí.“

„Součástí expozice je například hasičský vůz, ohnuté ocelové pilíře z mrakodrapů, kancelářské potřeby, peněženky, počítačové diskety nebo motor z letadla. Všechno v původním stavu, zaprášené tak, jak bylo tehdy nalezeno. Ta expozice působí hodně syrově, ponuře, temně,“ zmiňuje zpravodaj ČT Martin Řezníček. 

Součástí neveřejné části mají být také uložené ostatky neidentifikovaných těl zhruba jedné třetiny z necelých 3 000 obětí. Právě tento fakt vyvolal už před otevřením kritiku. Řada rodin pozůstalých, hasičů nebo záchranářů tvrdí, že nejde o vhodné místo k uložení. (Podrobněji ZDE). „Není to hřbitov. Je to úložiště, aby soudní lékař mohl na ostatcích pracovat a zároveň aby členové rodiny jako já, kterým nebyly vydány žádné ostatky, sem mohl přijít, sednout si, modlit se, přemýšlet, cokoliv budou chtít,“ podotkl manžel ženy zabité 11. září 2001.

V budovách WTC v roce 2001 zahynulo více než 2 700 lidí. Pachatelé z řad islámských radikálů tehdy unesli celkem čtyři linková letadla amerických společností. První dva stroje narazily do mrakodrapů Světového obchodního střediska v New Yorku a třetí do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrtý stroj se zřítil nedaleko Pittsburghu. Celkem přišlo o život na 3 000 lidí včetně 19 únosců.

  • Po teroristických útocích z 11. září 2001, při nichž islamisté z Al-Káidy narazili unesenými letadly do věží WTC, zemřelo téměř 3000 lidí. Ground Zero (ve vojenské terminologii epicentrum výbuchu jaderné nálože) se stalo pietním místem, zpočátku alespoň s provizorním památníkem.
  • Odklízení 1,8 milionu tun trosek ze zřícených „dvojčat“ trvalo do května 2002. V následujícím roce pak byly představeny plány obnovy prostoru. Místo v dolní části Manhattanu o velikosti 6,5 hektaru má velmi lukrativní polohu, hodnota pozemku je obrovská. Diskuse o budoucím využití byly proto značně emotivní. Finální podoba nové zástavby a památníku se ladila tak dlouho, až se začalo mluvit o národní ostudě.
  • Stavební práce na Ground Zero (nyní Memorial Plaza) musely být několikrát pozastaveny kvůli technickým příčinám, vyzvedávání ostatků obětí či soudním sporům, které vyvolali příbuzní lidí, kteří v troskách WTC zahynuli. Několikrát se také navýšil rozpočet. Rekonstrukci komplikovaly rovněž spory a nejasnosti mezi majitelem pozemku, jímž je Přístavní správa států New York a New Jersey, a investorem Larrym Silversteinem, jenž má pozemky pronajaté. Obě strany ale nakonec dosáhly shody.
  • První architektonická soutěž o zastavení nového WTC vyhlášená v roce 2002 skončila neúspěchem, uchazeči se prý drželi příliš zpátky a jejich díla byla konzervativní a nenápaditá. Rozvržení komplexu se ve finále stalo dílem architekta Daniela Libeskinda.
  • Na parcele v těsném sousedství někdejšího WTC budou stát čtyři nové mrakodrapy, památník, muzeum, park i dopravní uzel, v němž se protne 11 linek metra a rychlodráha z New Jersey. Nové stavby jsou ale i v blízkém okolí Ground Zero - budovy WTC 5 a WTC 7.
  • Srdcem nového komplexu bude One World Trade Center (WTC 1, dříve Freedom Tower - Věž svobody). Mrakodrap o 104 patrech s výškou 541 metrů (1776 stop, které odkazují k roku vyhlášení nezávislosti USA) dostal loni stožár, díky němuž je nejvyšší budovou na západní polokouli. Otevřen by měl být zřejmě letos.
  • Nová zástavba na prestižním místě se stala příležitostí pro neotřelé projekty renomovaných architektů a jejich kanceláří: Davida Childse (WTC 1), Normana Fostera (WTC 2), Richarda Rogerse (WTC 3), Fumihika Makiho (WTC 4), Santiaga Calatravy (dopravní terminál) či Petera Walkera a Michaela Arada (památník).
  • Tragickou událost na místě WTC připomíná památník, který byl otevřen v roce 2011 u příležitosti desátého výročí útoků. Má podobu dvou velkých nádrží kopírujících základy „dvojčat“. Po jejich asi devět metrů vysokých stěnách stéká voda do čtvercového otvoru na dně. Okraje nádrží lemují bronzové desky se jmény obětí.
  • Mezi nádržemi stojí budova muzea, jehož výstavbu provázela dlouhá léta odkladů. Expozice bude poctou lidem zabitým při teroristických útocích na WTC v letech 2001 a 1993. Návštěvníci se rovněž seznámí s fakty útoku z 11. září 2001.

(ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 24 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 5 hhodinami
Načítání...