Pasažéři nastoupí do koše a dobrodružství může začít 30. 7. 2019 | Zdroj: Reuters, Wikipedia, balon.cz
Kolem 400 horkovzdušných balonů z celého světa odstartovalo z francouzského Chambley během Mondial Air Ballons festivalu, který je považovaný za největší přehlídku svého druhu. Pocity a prožitky vzduchoplavců je možné sdílet ve výběru těch nejzajímavějších fotografií z tohoto setkání.
Festival horkovzdušných balonů
Létání balonem je krásná a romantická činnost. Je ale nutné dodržovat pravidla bezpečnosti, aby se předešlo nečekaným komplikacím
Příprava balonu je zodpovědná činnost. Je třeba prohlédnout, zda jsou všechny úchyty tam, kde mají být, že kotevní lana nejsou narušena a samozřejmě že v balonu není díra. Celé balonové zavazadlo je dosti objemné, takže je nutné počítat s tím, že pro přepravu je nutné mít dodávku nebo vozík. Na zemi se pak balon nafukuje speciálním ventilátorem
Každý balon se skládá z několika základních částí. Tou nejznámější je proutěný koš. Na něj je připevněný hořák a zásobníky paliva. Což jsou letové lahve s propanem umístěné v rozích koše. Tím nejdůležitějším je ale obal z textilní části, která pojme ohřátý vzduch
Jelikož jsou balony ve vzdušném prostoru, je třeba respektovat zóny, kde se nemůže létat. Je třeba kontrolovat i výšku letu, která je omezena. Tedy na palubě nesmí chybět letecké přístroje, navigace a vysílačka
Letový tým se skládá z posádky a osob, které pomáhají s nafukováním balonu. Řeší otázku transportu a balení po přistání. Zpravidla se tento tým skládá ze 4 osob. Posádku tvoří pilot a pasažéři. Záleží na velikosti koše, kolik osob pojme. Jsou koše do 12 osob, ale najdou se i koše pro 30 osob
Létat s balonem není tak jednoduché, jak to vypadá. Let samotný trvá hodinu až dvě. Záleží na množství převáženého paliva. Balon za tu dobu překoná asi 15 až 20 kilometrů. Jako u každého létajícího objektu jsou dva nejtěžší manévry vzlet a přistání
Letový tým vybere vhodné startoviště, kterým může být libovolná louka nebo místo, kde je volná plocha asi o velikosti tenisového kurtu. Obal balonu se roztáhne v celé délce, pak se karabinami připne k zatím ležícímu koši. Na koši se vztyčí hořáky a do rohů připevní palivové lahve s ventilátorem, který do balonu nažene vzduch. Potom pilot opatrně obal vytápí hořákem. Počká se, až se balon srovná do letové pozice
U tohoto typu létání nelze přesně určit, kam balon poletí a kde přistane. Pilot si vybírá místo pro vzlet dle rychlosti a směru větru. Směr letu se dá ovlivnit do určité míry manévrováním v různých výškových hladinách. Vítr unášející balon totiž nefouká ve všech výškách stejným směrem. Zhruba po hodině letu pilot vybere vhodné místo pro přistání, nad které pomalu klesá a přistane
Existují dva druhy balonů. Aerostaty využívají ke vztlaku, čili síle, která vynese posádku do výše, médium lehčí než vzduch. U plynových balonů jsou tímto médiem vzácné plyny, obvykle helium nebo vodík. Druhou možností je montgolfiéra, čili česky horkovzdušný balon. Je to létající objekt, jehož vztlak tvoří ohřátý vzduch. Ten je lehčí než vzduch v okolním prostředí balonu
Jako v každé lidské činnosti, tak i v létání v balonech se lidé snaží překonávat rekordy. O jeden takový se pokusil Bertrand Piccard a Brian Jones. Ten jako první obletěl zemi a svůj pokus úspěšně dokončil 21. března 1999
Balon nelze bezpečně provozovat v bouřce, dešťové či sněhové přeháňce, během dne za termického proudění a v silném větru. Za normálních okolností lze balon provozovat do rychlosti větru cca 14 km/h
Každých 100 hodin nebo po roce provozu musí celý balonový komplet projít kontrolou přímo u výrobce
