Jeruzalém - Mší na místě Kristovy poslední večeře dnes ukončil papež František třídenní cestu po Blízkém východě a odletěl do Vatikánu. Poslední den zahájil návštěvou mešity v Jeruzalémě. Setkal se také s hlavou islámské obce, jeruzalémským muftím, a vyzval křesťany, muslimy a židy k toleranci. Po modlitbě u Zdi nářků se vydal na hřbitov na Herzlově vrchu, kde jsou pohřbeni izraelští politici a padlí vojáci. Nečekaně se zastavil u památníku izraelských obětí teroristických útoků. V památníku obětem holocaustu označil vyvražďování Židů za druhé světové války za nezměrnou tragédii.
Na Chrámové hoře, kde jsou dvě významné mešity, požádal všechny, již se identifikují s prorokem Abrahámem, tedy křesťany, židy i muslimy, aby se navzájem respektovali jako bratři. „Naučme se chápat bolest ostatních a ať nikdo nepoužívá násilí ve jménu Božím,“ řekl.
Pak sešel pod horu k nejvýznamnější památce judaismu Zdi nářků, která je jediným pozůstatkem druhého židovského chrámu. Přečetl před ní své přání a vložil lístek s ním do spáry mezi kameny, jak činí židovští věřící a učinili tak i papežovi dva předchůdci. V roce 2000 se zde modlil Jan Pavel II. a o devět let později Benedikt XVI. Podle izraelského rozhlasu na Františkově lístku stálo: Přišel jsem se pomodlit k Bohu a požádat ho, aby nastolil vládu míru. Po modlitbě se pak objal s rabínem Abrahamem Skorkou a profesorem islámu Omarem Abboudem, což jsou jeho přátelé ze studií, kteří papeže na cestě doprovázejí.
Návštěva Herzlova vrchu a památníku obětí holocaustu Jad vašem byly další body dnešního papežova programu. Na cestě k nim se nečekaně zastavil v doprovodu premiéra Benjamina Netanjahua u památníků obětí teroristických útoků.
Podobně v neděli překvapil v Betlémě nečekanou zastávkou u betonové bariéry oddělující západní břeh Jordánu od Izraele. Dal tím najevo nesouhlas s oddělováním obou území podobnými ploty, což Palestinci ocenili. Izrael bariéru staví kolem celého západního břehu jako ochranu před atentátníky. Palestincům to ale komplikuje život a volný pohyb a navíc to podle nich předjímá budoucí hranici Palestiny, byť bariéra nekopíruje přesně linii západního břehu z roku 1967.
V Jad vašemu vyjádřil hanbu nad tím, „čeho byl schopen člověk stvořený k obrazu Boha“. Bůh „věděl, že svoboda znamená riziko, věděl, že se jeho děti mohou ztratit, ale ani on si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád, tak hlubokou propast,“ řekl František v temném sále památníku, kde byli prezident Šimon Peres, premiér Benjamin Netanjahu a několik obětí holocaustu včetně bývalého vrchního rabína Meira Laua.
Holocaust odsoudil František už v neděli, když přijel do Izraele. Řekl, že je třeba šířit výchovu, která pomůže překonat předsudky a naučí lidi dohodnout se. V Izraeli jsou tato slova mimořádně dobře přijímána, protože znamenají rozchod s protižidovskými postoji křesťanstva. Do druhého vatikánského koncilu, který zasedal začátkem 60. let, byli Židé označováni za proradné. Známá je také debata o tom, zda nemohl papež Pius XII. udělat více, aby za druhé světové války odvrátil nacistické vyhlazování evropských Židů.
Později se papež sešel s vrchními rabíny aškenázské a sefardské komunity a řekl, že by bylo dobré, kdyby mladí Židé věděli více o křesťanství. Proti jeho návštěvě protestovali několik týdnů radikální Židé a několika z nich policie musela zakázat dočasně vstup do Jeruzaléma.
V Peresově rezidenci pak papež řekl, že by se židům, muslimům a křesťanům měl zajistit volný přístup k posvátným náboženským místům v Jeruzalémě. „Jeruzalém by měl být skutečným městem míru, aby se zaskvěl svou univerzální náboženskou a kulturní hodnotou,“ řekl. Peres potom oficiálně přijal pozvání do Vatikánu, kam papež v neděli pozval ke společné modlitbě za mír také palestinského předáka Mahmúda Abbbáse. Setkání by se mělo setkání konat 6. června.
V zahradě prezidentského paláce v Jeruzalémě zasadil papež společně s Peresem jako symbol míru olivovník. Stejně tak učinil i v Getsemanské zahradě, kde podle bible zradil Jidáš Ježíše, což vedlo k jeho ukřižování na Olivetské hoře.
Svou třídenní cestu František završil odsloužením mše v místech Kristovy poslední večeře. Během ní zopakoval svou ideu, že církev by měla být „novou rodinou“, ve které by měly být základem hodnoty, jako je „bratrství a přátelství“. „Poslední večeře nám připomíná sdílení, bratrství, harmonii a mír mezi námi,“ prohlásil papež, který přicestoval na Blízký východ v sobotu a cestu zahájil v Ammánu. Po nedělním programu v palestinském Betlémě se do Izraele přesunul v neděli odpoledne.
František se stal za dva tisíce let křesťanství teprve čtvrtým papežem, který kdy navštívil svatá místa. Málo se přitom ví, že tu už jednou byl. Hned po jeho příjezdu před 41 lety ale Egypt a Sýrie přepadly Izrael. Během jomkipurské války strávil mladý jezuita týden zavřený v hotelu. Manévry přitom doprovázely jeho návštěvu i tentokrát: na jeho bezpečnost dohlíželo osm tisíc policistů.
Kromě toho, že Palestince nadchl podporou budoucího státu a Izrael poklonou nad hrobem zakladatele sionismu, byla Františkova cesta nejdůležitější pro blízkovýchodní křesťany. Papež chtěl připomenout setkání duchovních vůdců věřících ze západu i východu - papeže Pavla VI. a patriarchy Athenagorase I., která se uskutečnila před půlstoletím se v Jeruzalémě. Snaha zacelit rozkol, který rozděluje křesťanský svět už skoro tisíc let, byla i hlavním cílem setkání s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem.
