Odvolací soud v Haagu v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát odpovědný za osud asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
Odvolací soud: Nizozemští vojáci nesou část viny na masakru ve Srebrenici
Nově občanskoprávní soud rozhodl o tom, že Nizozemsko má v budoucnu vyplatit rodinám obětí pouze 30 procent z celkového odškodného. Podle verdiktu je totiž až 70procentní šance, že by bosenskosrbské jednotky Bosňáky z bezpečné zóny vyvlekly a zabily, pokud by je nizozemští vojáci odmítli vydat. O výši odškodného však bude rozhodnuto později.
Síly působící pod nizozemským praporem v Bosně pod velením OSN podle soudu věděly o tom, že bosenské muslimské muže, kteří v roce 1995 hledali útočiště v takzvané bezpečné zóně OSN ve vesnici Potočari, bosenskosrbské jednotky zabijí, pokud budou muset místo opustit. Když bosenskosrbské jednotky oblast obklíčily, nizozemští vojáci deportaci mužů nezabránili.
Do Potočari nedaleko Srebrenice se před bosenskosrbskými silami tehdy uchýlily tisíce muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž považovali za bezpečnou zónu. Asi 300 z nich bylo při obléhání bosenskosrbských jednotek nuceno opustit nizozemskou základnu OSN. Podílu na smrti právě těchto lidí se týká úterní rozhodnutí.
Soud tak zamítl odvolání rodin obětí masakru, jež tvrdily, že nizozemští vojáci nesou odpovědnost nejen za smrt 300 osob, nýbrž za smrt několika tisíců lidí, kteří se chtěli ukrýt v Potočari.
Podle Reuters jde o mimořádný rozsudek vzhledem k tomu, že se za své činy musí zodpovídat stát, jehož síly působily v rámci mírové mise OSN. Spojené národy přitom mají imunitu před stíháním.
Nizozemská vláda zatím na verdikt oficiálně nereagovala. Mluvčí ministerstva obrany Klaas Meijer řekl, že verdikt odvolacího soudu se studuje. Nicméně dodal: „Naše stanovisko doposud bylo a zůstává, že odpovědní za tuto tragédii jsou bosenští Srbové.“
Nizozemská vláda v roce 2002 podala demisi poté, co uznala, že nebyla schopna ochránit tyto uprchlíky. Trvala však na tom, že za vraždy Bosňáků může Srbsko, nikoliv Nizozemsko.
- Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu. Příslušníci nizozemských „modrých přileb“, kteří měli od Rady bezpečnosti OSN mandát k ochraně civilních uprchlíků, byli podle dobových svědectví velmi slabě vyzbrojeni, aby mohli odolat nátlaku Srbů.
Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Až na 20 let skončili ve vězení například členové srbské polovojenské jednotky Škorpioni, kteří čelili spravedlnosti poté, co se záznam jejich činu dostal v roce 2005 na obrazovky.
Za strůjce masakru jsou považováni dva muži, někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić. Ten dostal u ICTY 40 let vězení, když ho soud uznal vinným v deseti z 11 bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Proti trestu se loni v červenci odvolal. Mladić na verdikt stále čeká.
Masakr ve Srebrenici byl nejhorším krveprolitím v Evropě od druhé světové války. Bosenskosrbské ozbrojené síly v červenci 1995 na sklonku války v Bosně dobyly tuto enklávu, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily asi 8 tisíc bosenských Muslimů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.
Občanská válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995) byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100 tisíc mrtvých a statisíce lidí musely opustit své domovy. Více než 8000 bosenských Muslimů bylo v roce 1995 zabito v Srebrenici.