Nizozemsko pět dní před bruselskými atentáty po upozornění americké FBI s Belgií projednávalo kriminální minulost bratrů Bakraouiových, kteří se odpálili v belgické metropoli. Nizozemské poslance o tom informoval tamní ministr spravedlnosti Ard van der Steur. Atentáty si vyžádaly 32 obětí.
Nizozemsko řešilo pár dnů před atentáty radikální minulost bratrů Bakraouiových
Nizozemská policie dostala 16. března od FBI zprávu, „v níž byly hlášeny někdejší trestné činy Brahima El Bakraouia a jeho bratra Khalida a někdejší teroristické činy Khalida“. Následující den bylo toto „téma nadhozeno při bilaterálních kontaktech mezi nizozemskou a belgickou policií“, uvedl nizozemský ministr.
„Hovořilo se o radikální minulosti obou mužů,“ dodal van der Steur. Ministr také potvrdil informace amerického tisku z minulého týdne o tom, že Brahim figuroval na seznamu teroristů FBI od 25. září 2015 .
Chyby byly, ale…
Belgická vláda po kritice z domova i ze zahraničí připustila, že se při pronásledování islamistických radikálů dopustila chyb. Podle některých ale policii v cestě stála i výrazná jazyková členitost země.
„Pokud bylo vyšetřování zpackané – a říkám pokud, protože pár příležitostí jim jistě uniklo. Tak jde o velmi složité podmínky a myslím, že i ty nejlepší z vlád by měly co dělat,“ podotkla zástupkyně ředitele Friends of Europe Pauline Massartová.
Belgická policie
Turecko Belgii vyčetlo, že ignorovala informace, které jí předalo o „teroristickém bojovníkovi“ Brahimu, jenž byl loni v červnu zadržen poblíž turecko-syrské hranice. Turecko Brahima vyhostilo a muž po nezjištěnou dobu pobýval před návratem do Belgie v Nizozemsku. Tamním úřadům ale prý nebyl znám a nefiguroval v jejich seznamech podezřelých osob.
„Neřekla bych, že policie není schopna dělat svou práci. Řekla bych, že v současnosti na ni není vybavená. Je potřeba zmodernizovat bezpečnostní složky na evropské úrovni. Pokud teroristé nemají hranice, proč by je měly mít ony?“ konstatovala Massartová.
GALERIE
Belgie
Od minulého týdne ale policie zasahovala hned několikrát. Nizozemští kriminalisté zadrželi muže podezřelého z terorismu – atentát měl spáchat s mužem, který byl ve čtvrtek zadržen na pařížském předměstí. Vydání do Francie odmítá, dalších 90 dní tak stráví ve vazbě.
Atentátníci sledovali i premiéra
Podle středeční zprávy listu Le Libre měli atentátníci dokonce shromažďovat informace o rezidenci a pracovišti premiéra Charlese Michela. V jednom z jejich počítačů, ve kterém se už dříve nalezla i jakási závět Brahima El Bakraouiho, byly údajně i plány a fotografie premiérova úřadu na ulice Rue de la Loi/Wetstraat 16 i jeho oficiální rezidence na Rue Lambermont.
Se zkoumáním počítáčů bruselských atentátníků pomáhají na žádost belgických úřadů také odborníci amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), informoval list The Wall Street Journal.
- 22. března kolem úterní osmé hodiny ráno (SEČ) došlo na bruselském letišti Zaventem ke dvěma výbuchům v odletové hale. Následně se ozvala exploze také na stanici metra Maalbeek v centru města nedaleko evropských institucí.
- Zemřelo 32 lidí a tři atentátníci, dalších více než 300 lidí bylo zraněno.
- K útokům se přihlásila organizace Islámský stát, která podle egyptských zdrojů vyjádřila odhodlání spáchat další útoky. Na útocích se podíleli dva bratři El Bakraouiové – jeden z nich zabíjel na letišti, zatímco druhý v metru – a už dříve sledovaný radikál Nadžim Laachraoui.
Úřadům už se také podařilo dokončit identifikaci všech 32 obětí bruselských atentátů. Je mezi nimi 17 Belgičanů a 15 cizinců, kteří pocházejí ze 13 zemí světa. Kromě již dříve uváděných USA, Británie, Itálie, Číny, Nizozemska, Francie, Německa, Švédska a Indie jednu oběť potvrdilo také Polsko. Původ dalších cizinců zatím zveřejněn nebyl. Při atentátech zemřeli také všichni tři útočníci.
V nemocnici stále zůstává 94 lidí. Z 90 zraněných, kteří jsou v belgických nemocnicích, jich zůstává na jednotkách intenzivní péče 49. Třicet lidí ošetřují lékaři na popáleninových odděleních.