Berlín – Nevyhazuj jídlo, co by za něj děti v Africe daly! říkávaly nám naše babičky. Zhruba v tomto duchu se nese i nová kampaň, s níž nyní Německo vytáhlo do boje proti plýtvání potravinami. Ministryně pro ochranu spotřebitelů Ilse Aignerová (CSU) v akci Příliš dobré pro popelnici horuje pro to, aby se konzumovaly potraviny i po uplynutí data minimální trvanlivosti. Podle iniciátorů kampaně se sice nejde dostat na nulu, do roku 2020 by ale rádi snížili obrovský objem vyhozeného jídla o polovinu.
„Potraviny jsou cenné. Nemůžeme si dovolit, aby se jich ročně vyhazovaly miliony tun,“ řekla ministryně při představení osvětové kampaně a videoklipu. Zdůraznila přitom, že se jídlo může bez problémů konzumovat i po uplynutí data minimální trvanlivosti („Minimální trvanlivost do…“) - na rozdíl od data použitelnosti („Spotřebujte do…“) u potravin snadno podléhajících zkáze, které by se naopak překračovat nemělo. V tomto případě jde především o masné výrobky.
Důvodem kampaně je fakt, že každý Němec vyhodí ročně v průměru 82 kilogramů jídla v hodnotě 235 eur, v koši tak končí každá osmá položka nákupu. Navíc je to na úkor životního prostředí: kilo hovězího v popelnici se například rovná zbůhdarma vyhozeným 15 tisícům litrů vody při výrobě. Humanitární organizace upozorňují, že je nutné usměrnit i poptávku. Ananas z Keni se například vyvážel i v době, kdy byl v zemi hladomor. K tomu je pak ještě třeba připočítat škodlivé emise z přepravy, a hned jde o několikanásobnou ztrátu.
Podle studie stuttgartské univerzity přijde ročně v Německu vniveč 11 milionů tun potravin. Podíl na tom má vedle drobných spotřebitelů (61 procent) i obchod a průmysl společně s jídelnami a restauracemi. Přitom 65 procent vyhozených potravin by vůbec v koši skončit nemuselo. Opakem plýtvalů jsou lidé, kteří si říkají popelnicoví potápěči. Tipy si dávají na internetu a za kořistí vyrážejí hlavně do kontejnerů u supermarketů. Úlovky bývají leckdy velmi bohaté.
Podle studie končí nejčastěji v popelnici ovoce a zelenina (44 procent), pečivo a těstoviny (20 procent), zbytky jídla (12 procent), mléčné výrobky (8 procent), nápoje (7 procent), maso a ryby (6 procent) a ostatní – například sladkosti (3 procenta).
Poučit spotřebitele mají v rámci kampaně čtyři miliony letáků, které jsou k dispozici v 21 tisících německých supermarketů – tedy zhruba v polovině obchodů s potravinami. Informační materiály jsou ke stažení i na webových stránkách ministerstva. Spotřebitelé tu najdou rady, jak jídlo správně skladovat, kam co v lednici patří, jak správně zmrazit potraviny, a nechybějí ani kuchařské recepty na co nejlepší zužitkování zbytků. Stručně řečeno: dělat si seznamy, zbytečně nekupovat výhodné velké balení, správně skladovat a vařit v menším.
Martin Kranert, autor studie:
„Jasný negativní dopad na chování spotřebitele má také průmysl a obchod skrze své reklamní působení.“
A jak zní rada Ilse Aignerové? Po uplynutí minimální trvanlivosti jídlo prohlédnout, očichat a ochutnat. „Ve většině případů pak rychle poznáte, jestli je příslušná potravina ještě bez problémů konzumovatelná,“ radí ministryně.
