Netanjahu se omluvil Turecku za zásah proti humanitární flotile

Jeruzalém/Ankara - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za vojenský zásah proti humanitární flotile, která mířila do palestinského pásma Gazy. V roce 2010 při incidentu zahynulo devět tureckých aktivistů. Zásah výrazně zhoršil vztahy obou zemí. Netanjahu se omluvil během telefonátu s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, který „jménem tureckého lidu“ omluvu přijal. Předsedové vlád Izraele a Turecka pak oznámili, že vztahy států znovu vrací k normálu.

Netanjahu vyjádřil politování nad ztrátou lidských životů tureckých aktivistů a přislíbil odškodnění jejich rodinám. Zdůraznil, že tragický výsledek zásahu izraelského vojenského námořnictva nebyl záměrný, nýbrž byl údajně způsoben „operačními chybami“.

„Premiéři se dohodli na normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, včetně návratu velvyslanců a zrušení soudních kroků proti izraelským vojákům,“ prohlásil izraelský úřad. Podle prohlášení Erdoganova úřadu se oba premiéři domluvili na uzavření dohody o odškodnění rodin obětí incidentu. Netanjahu svému tureckému protějšku řekl, že Izrael podstatně zmírnil omezení přístupu civilního zboží na palestinská území, včetně pásma Gazy.

Erdogan v rozhovoru s Netanjahuem vyzdvihl „strategický a životně významný“ charakter vztahů mezi oběma zeměmi pro mír a stabilitu v regionu a vyslovil politování nad jejich zhoršením v důsledku námořního incidentu, zdůrazňuje se v prohlášení úřadu tureckého premiéra.

Telefonát údajně domluvil americký prezident Obama

Dvacetiminutový telefonát mezi oběma premiéry údajně domluvil americký prezident Barack Obama krátce před dnešním ukončením své návštěvy Izraele. V prohlášení, které vydal Bílý dům, Obama volal po obnově pozitivních vztahů mezi těmito dvěma spojenci Washingtonu.

Netanjahu dosud opakovaně výzvy Ankary k omluvě odmítal, jeho dnešní krok proto znamená překvapivý obrat v premiérově postoji. Na pozadí společných zájmů obou států, včetně obav, že by se občanská válka v Sýrii mohla přenést přes hranice jejich zemí, ale zjevně dozrál čas k nápravě vzájemných vztahů.  

Izraelská armáda v květnu 2010 tvrdě zakročila proti flotile propalestinských aktivistů, která vezla humanitární pomoc do pásma Gazy, na nějž židovský stát uvalil námořní blokádu. Blokádu pásma Gazy vyhlásil Izrael v roce 2006 po únosu svého vojáka Gilada Šalita palestinskými radikály z pásma. Zpřísnil ji o rok později, když se vlády v pásmu Gazy násilím zmocnilo hnutí Hamas.

Izraelská armáda vyzvala flotilu propalestinských aktivistů ke změně kurzu, ta však neuposlechla. Při následném zásahu Izraelců na největší lodi Mavi Marmara zahynulo devět Turků. Padesát dalších aktivistů a sedm izraelských vojáků bylo zraněno.

Ankara podmínila ukončení diplomatické roztržky oficiální omluvou

Po incidentu, který Izraeli vynesl silnou mezinárodní kritiku, židovský stát zmírnil pozemní blokádu Gazy, tu námořní ale ponechal v platnosti. Zásah vyšetřovala i komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem. Ve své zprávě uvedla, že izraelská armáda použila při zásahu nepřiměřenou sílu, námořní blokádu pásma Gazy ale označila za legální.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/AP Photo

Incident srazil do té doby dobré vztahy mezi Tureckem a Izraelem na bod mrazu. Turecký premiér Erdogan obvinil Izrael ze „státního terorismu“, odvolán byl turecký velvyslanec v Izraeli. Ankara vytrvale podmiňovala ukončení diplomatické „doby ledové“ oficiální omluvou od svého někdejšího spojence Izraele a vyplacením odškodnění obětem.

Turecko loni v listopadu zahájilo v nepřítomnosti obžalovaných soud se čtyřmi bývalými izraelskými armádními veliteli údajně zodpovědnými za smrt Turků. Izrael odmítl obžalované do Turecka vydat a proces označil za „politickou frašku a propagandu“, která má jen podnítit protiizraelské nálady.

2 minuty
Syřané mohou dál utíkat do Jordánska
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj označil jednání s Američany za „konstruktivní, ale nelehká“

Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu, na němž se Kyjev neměl možnost podílet. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jej ukrajinský protějšek zklamal tím, že prý „plán ani nečetl“, napsaly agentury Reuters a AFP.
02:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které do Beninu vyslalo vojáky.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Mezi Thajskem a Kambodžou se rozhořely nové pohraniční střety

Bangkok tvrdí, že při pohraničních střetech s Kambodžou zemřel jeden thajský voják a sedm dalších utrpělo zranění. Thajská armáda uvedla, že Kambodža rozšířila boje do nových oblastí a že Thajsko v reakci na to zahájilo na sporné hranici vzdušné údery. Kambodžská armáda naopak tvrdí, že s novými vojenskými akcemi začalo nejprve Thajsko. Obě země se v posledních dnech obviňují z porušování příměří, které po červencových krvavých střetech pomohly zprostředkovat Spojené státy a Malajsie.
03:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Počkáme, uvidíme.“ Syrští uprchlíci zatím s návratem nespěchají

Občanská válka v Sýrii vyvolala kromě jiného jednu z největších uprchlických krizí moderní historie. Do zahraničí nebo jiné části samotné Sýrie uteklo přes 13 milionů lidí. Zhroucení Asadova režimu na konci roku 2024 otevřelo dveře pro návrat uprchlíků do jejich domovů. S ročním odstupem je ale zřejmé, že skutečně masové návratové migraci stojí v cestě celá řada překážek. Mnoho lidí se vzhledem k válečné destrukci nemá kam vrátit. Od návratu odrazuje také zoufalá humanitární situace v zemi. V neposlední řadě hraje roli fakt, že velká část uprchlíků si již vybudovala trvalý domov jinde, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Nigerijská vláda dosáhla propuštění stovky dětí unesených z katolické školy

Nigerijské vládě se podařilo zajistit propuštění stovky školáků, kteří byli ve skupině původně zhruba 300 dětí unesených minulý měsíc z katolické internátní školy sv. Marie ve vesnici Papiri. Oznámila to v neděli místní televize Channels Television, která podle agentury Reuters neposkytla podrobnosti o propuštění.
před 11 hhodinami

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.
před 13 hhodinami

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
před 16 hhodinami
Načítání...