Netanjahu se omluvil Turecku za zásah proti humanitární flotile

Jeruzalém/Ankara - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za vojenský zásah proti humanitární flotile, která mířila do palestinského pásma Gazy. V roce 2010 při incidentu zahynulo devět tureckých aktivistů. Zásah výrazně zhoršil vztahy obou zemí. Netanjahu se omluvil během telefonátu s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, který „jménem tureckého lidu“ omluvu přijal. Předsedové vlád Izraele a Turecka pak oznámili, že vztahy států znovu vrací k normálu.

Netanjahu vyjádřil politování nad ztrátou lidských životů tureckých aktivistů a přislíbil odškodnění jejich rodinám. Zdůraznil, že tragický výsledek zásahu izraelského vojenského námořnictva nebyl záměrný, nýbrž byl údajně způsoben „operačními chybami“.

„Premiéři se dohodli na normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, včetně návratu velvyslanců a zrušení soudních kroků proti izraelským vojákům,“ prohlásil izraelský úřad. Podle prohlášení Erdoganova úřadu se oba premiéři domluvili na uzavření dohody o odškodnění rodin obětí incidentu. Netanjahu svému tureckému protějšku řekl, že Izrael podstatně zmírnil omezení přístupu civilního zboží na palestinská území, včetně pásma Gazy.

Erdogan v rozhovoru s Netanjahuem vyzdvihl „strategický a životně významný“ charakter vztahů mezi oběma zeměmi pro mír a stabilitu v regionu a vyslovil politování nad jejich zhoršením v důsledku námořního incidentu, zdůrazňuje se v prohlášení úřadu tureckého premiéra.

Telefonát údajně domluvil americký prezident Obama

Dvacetiminutový telefonát mezi oběma premiéry údajně domluvil americký prezident Barack Obama krátce před dnešním ukončením své návštěvy Izraele. V prohlášení, které vydal Bílý dům, Obama volal po obnově pozitivních vztahů mezi těmito dvěma spojenci Washingtonu.

Netanjahu dosud opakovaně výzvy Ankary k omluvě odmítal, jeho dnešní krok proto znamená překvapivý obrat v premiérově postoji. Na pozadí společných zájmů obou států, včetně obav, že by se občanská válka v Sýrii mohla přenést přes hranice jejich zemí, ale zjevně dozrál čas k nápravě vzájemných vztahů.  

Izraelská armáda v květnu 2010 tvrdě zakročila proti flotile propalestinských aktivistů, která vezla humanitární pomoc do pásma Gazy, na nějž židovský stát uvalil námořní blokádu. Blokádu pásma Gazy vyhlásil Izrael v roce 2006 po únosu svého vojáka Gilada Šalita palestinskými radikály z pásma. Zpřísnil ji o rok později, když se vlády v pásmu Gazy násilím zmocnilo hnutí Hamas.

Izraelská armáda vyzvala flotilu propalestinských aktivistů ke změně kurzu, ta však neuposlechla. Při následném zásahu Izraelců na největší lodi Mavi Marmara zahynulo devět Turků. Padesát dalších aktivistů a sedm izraelských vojáků bylo zraněno.

Ankara podmínila ukončení diplomatické roztržky oficiální omluvou

Po incidentu, který Izraeli vynesl silnou mezinárodní kritiku, židovský stát zmírnil pozemní blokádu Gazy, tu námořní ale ponechal v platnosti. Zásah vyšetřovala i komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem. Ve své zprávě uvedla, že izraelská armáda použila při zásahu nepřiměřenou sílu, námořní blokádu pásma Gazy ale označila za legální.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/AP Photo

Incident srazil do té doby dobré vztahy mezi Tureckem a Izraelem na bod mrazu. Turecký premiér Erdogan obvinil Izrael ze „státního terorismu“, odvolán byl turecký velvyslanec v Izraeli. Ankara vytrvale podmiňovala ukončení diplomatické „doby ledové“ oficiální omluvou od svého někdejšího spojence Izraele a vyplacením odškodnění obětem.

Turecko loni v listopadu zahájilo v nepřítomnosti obžalovaných soud se čtyřmi bývalými izraelskými armádními veliteli údajně zodpovědnými za smrt Turků. Izrael odmítl obžalované do Turecka vydat a proces označil za „politickou frašku a propagandu“, která má jen podnítit protiizraelské nálady.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybují kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP pak propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se nyní přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
16:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Mnozí opatření umí obejít

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
09:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do Venezuely odlétli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko posílá do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni.
před 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 14 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...