Zatímco se v Izraeli blíží další předčasné volby, čím dál víc se drolí politická reprezentace arabské menšiny. Jejich lídři jsou rozhádaní, což odrazuje voliče od účasti při hlasování. A to může zásadně ovlivnit celkový výsledek voleb. Především se tak otevírá cesta expremiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho pravicovému bloku k zisku většiny v parlamentu.
V říjnových izraelských volbách budou voliči vybírat hned ze tří kandidátek, které sestavili politici arabské menšiny. Neshodují se lidsky, ale ani v politických prioritách. Zatímco islamistická strana Ra'am pragmaticky podporovala poslední vládu, nacionalistická strana Balad vede trvale ostře opoziční politiku.
Její předseda Sámi Abú Šeháde nazývá Izrael státem apartheidu a to, že jako zástupce menšiny sám sedí v parlamentu, odbyl v nedávném rozhovoru pro veřejnoprávní televizi KAN slovy: „To bych nepřeceňoval. I v Severní Koreji mají parlament.“
Ajman Ode, který vede společnou kandidátku Chadaš-Ta'al, představuje radikální levici. Politicky má blízko k palestinskému autonomnímu režimu a jeho pohledu na svět. „On je zároveň nacionalistou a komunistou. Jak to vyvážit? Být komunistou, nebo nacionalistou? A on se rozhodl, že bude obojím,“ charakterizoval Odeho expert na izraelsko-palestinské vztahy z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Roni Šaked.
Arabští voliči dávají najevo, že jim nejednotnost jejich politické scény vadí. Mohou to dát najevo i tím, že k volbám vůbec nepůjdou. „Je to pořád dokola a nikam to nevede. Je to těžké,“ podotkl volič Fuáda z města Abu Goš.
Volební účast Arabů, kteří tvoří více než pětinu obyvatel Izraele, bývá tradičně nižší, než odpovídá jejich podílu ve společnosti – i proto, že obyvatelé východního Jeruzaléma hlasování z větší části bojkotují. Podle Roniho Šakeda by případná jednotná kandidátka, kterou by podpořili všichni arabští voliči, byla s dvacetiprocentním ziskem třetí nejsilnější stranou v parlamentu.
Takto ale patří arabské strany k těm menším a dokonce jim hrozí, že se některé ze tří arabských stran do parlamentu vůbec nedostanou. Uzavírací klauzule je v Izraeli 3,25 procenta. Takový výsledek jejich půtek by posílil hlavně izraelskou pravici a mohl by otevřít cestu k návratu Benjamina Netanjahua do čela vlády. Ten si stanovil jasný cíl: „Sestavit národní, silnou, stabilní vládu na čtyři roky.“
Sám expremiér má totiž tentokrát za sebou jednotný blok stran. Nedávno osobně pomohl při usmíření tří menších, radikálně pravicových stran.
