Není Makedonie jako Makedonie. Řekové protestují proti kompromisu ohledně názvu sousedního státu

3 minuty
Vleklý spor o název státu Makedonie se možná blíží ke konci
Zdroj: ČT24

Dlouholetý spor o název bývalého jugoslavského státu Makedonie se podle vyjednavačů možná blíží ke konci. O víkendu protestovalo jen v řecké Soluni na 150 tisíc lidí v čele s nacionalisty, neonacisty a pravoslavnými kněžími. Ti odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Podle nich totiž historicky náleží řecké provincii.

Skopje přijalo název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (zkráceně FYROM) po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové to od začátku považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.

Premiéři obou zemí budou o řešení mluvit ve středu v Davosu na okraj Světového ekonomického fóra. S rostoucí šancí na dohodu mezitím sílí vášně těch, kteří odmítají kompromis jako slabé řešení.

Makedonie je jenom jedna, hřměly davy Řeků

Jen do řecké Soluně dorazily o víkendu desetitisíce demonstrantů. Akce měla reprezentovat názor všech Řeků, kteří odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Agentura Marc na základě svého průzkumu tvrdí, že toto stanovisko zastává 68 procent Řeků.

„Vyzýváme vládu, a zejména ministerstvo zahraničí i ministra Kotziase, aby se stal hrdinou řeckých Makedonců a nedával naše jméno všanc. Pokud to udělá, měl by vědět, že je zrádce našeho národa,“ uvedl předseda kulturních sdružení řeckých Makedonců Giorgos Tatsios.

Řecký protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Antonis Nicolopoulos/Eurokinissi/Reuters

Sousední republika se ale názvu vzdát nechce. Celou dekádu zdejší hrdost živil bývalý nacionalistický premiér Nikola Gruevski. Navzdory kritice z Atén přejmenovával po slavném vojevůdci Alexandru Makedonském silnice, letiště i celá náměstí.

Název Makedonie i tady berou za své kulturní dědictví. „Myslím, že (případná změna názvu) zasahuje do našich základních práv jakožto národa,“ podotkl jeden z obyvatel metropole Skopje Emir Skrijelj.

Jde o budoucnost Makedonie v EU a NATO

Současný makedonský premiér Zoran Zaev slíbil průlom. Na vyřešení sporu trvá hlavně kvůli snahám přiblížit se NATO a Evropské unii, čemuž zatím Atény bránily. „Máme prostor pro řešení – do té míry, že i změna postojů u našich sousedů zní velmi upřímně,“ tvrdí řecký premiér Alexis Tsipras.

Po letech zmařených jednání Řecko nabízí vstřícný krok – název Makedonie připouští, ale jen jako součást složeného názvu. Zaev nedávno řekl, že by spor mohl být vyřešen v první polovině letošního roku.

Favoritem je prý „Republika Nová Makedonie“

Následně se v médiích objevila dosud nepotvrzená informace, že se strany už v zásadě dohodly na názvu Republika Nová Makedonie. Objevují se také návrhy Republika Severní Makedonie, Republika Vardarská Makedonie, Republika Horní Makedonie a Republika Makedonie (Skopje).

„Asi nejjistější bude, když řeknu, že jsem opatrný optimista,“ uvedl makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov. Změnu názvu by lidé zřejmě schvalovali v referendu, a to s nejistým výsledkem.

„Jakékoliv řešení nemůže narušit národní identitu Makedonců, název našeho jazyka, identitu ani kulturu,“ míní místopředseda makedonské opoziční strany IMRO Aleksandar Nikolovski.

Řecký protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Spor zasahuje i do jednoty řecké vládní koalice, protože formace SYRIZA premiéra Tsiprase zastává na rozdíl od nacionalistické strany Nezávislí Řekové umírněné stanovisko.

„Historicky je zcela nepodložené a absurdní přivlastňovat si exkluzivitu (názvu) Makedonie. Není ale nerozumné jméno Makedonie zahrnout do nějakého složeného názvu, s nějakým geografickým či chronologickým určením, aby bylo zcela jasné, že si nikdo nechce přivlastnit území nebo dějiny jiné země,“ řekl Tsipras v rozhovoru pro list Ethnos. Proti kompromisu vystupuje ostře také řecká neonacistická strana Zlatý úsvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...