Není Makedonie jako Makedonie. Řekové protestují proti kompromisu ohledně názvu sousedního státu

3 minuty
Vleklý spor o název státu Makedonie se možná blíží ke konci
Zdroj: ČT24

Dlouholetý spor o název bývalého jugoslavského státu Makedonie se podle vyjednavačů možná blíží ke konci. O víkendu protestovalo jen v řecké Soluni na 150 tisíc lidí v čele s nacionalisty, neonacisty a pravoslavnými kněžími. Ti odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Podle nich totiž historicky náleží řecké provincii.

Skopje přijalo název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (zkráceně FYROM) po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové to od začátku považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.

Premiéři obou zemí budou o řešení mluvit ve středu v Davosu na okraj Světového ekonomického fóra. S rostoucí šancí na dohodu mezitím sílí vášně těch, kteří odmítají kompromis jako slabé řešení.

Makedonie je jenom jedna, hřměly davy Řeků

Jen do řecké Soluně dorazily o víkendu desetitisíce demonstrantů. Akce měla reprezentovat názor všech Řeků, kteří odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Agentura Marc na základě svého průzkumu tvrdí, že toto stanovisko zastává 68 procent Řeků.

„Vyzýváme vládu, a zejména ministerstvo zahraničí i ministra Kotziase, aby se stal hrdinou řeckých Makedonců a nedával naše jméno všanc. Pokud to udělá, měl by vědět, že je zrádce našeho národa,“ uvedl předseda kulturních sdružení řeckých Makedonců Giorgos Tatsios.

Řecký protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Antonis Nicolopoulos/Eurokinissi/Reuters

Sousední republika se ale názvu vzdát nechce. Celou dekádu zdejší hrdost živil bývalý nacionalistický premiér Nikola Gruevski. Navzdory kritice z Atén přejmenovával po slavném vojevůdci Alexandru Makedonském silnice, letiště i celá náměstí.

Název Makedonie i tady berou za své kulturní dědictví. „Myslím, že (případná změna názvu) zasahuje do našich základních práv jakožto národa,“ podotkl jeden z obyvatel metropole Skopje Emir Skrijelj.

Jde o budoucnost Makedonie v EU a NATO

Současný makedonský premiér Zoran Zaev slíbil průlom. Na vyřešení sporu trvá hlavně kvůli snahám přiblížit se NATO a Evropské unii, čemuž zatím Atény bránily. „Máme prostor pro řešení – do té míry, že i změna postojů u našich sousedů zní velmi upřímně,“ tvrdí řecký premiér Alexis Tsipras.

Po letech zmařených jednání Řecko nabízí vstřícný krok – název Makedonie připouští, ale jen jako součást složeného názvu. Zaev nedávno řekl, že by spor mohl být vyřešen v první polovině letošního roku.

Favoritem je prý „Republika Nová Makedonie“

Následně se v médiích objevila dosud nepotvrzená informace, že se strany už v zásadě dohodly na názvu Republika Nová Makedonie. Objevují se také návrhy Republika Severní Makedonie, Republika Vardarská Makedonie, Republika Horní Makedonie a Republika Makedonie (Skopje).

„Asi nejjistější bude, když řeknu, že jsem opatrný optimista,“ uvedl makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov. Změnu názvu by lidé zřejmě schvalovali v referendu, a to s nejistým výsledkem.

„Jakékoliv řešení nemůže narušit národní identitu Makedonců, název našeho jazyka, identitu ani kulturu,“ míní místopředseda makedonské opoziční strany IMRO Aleksandar Nikolovski.

Řecký protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Spor zasahuje i do jednoty řecké vládní koalice, protože formace SYRIZA premiéra Tsiprase zastává na rozdíl od nacionalistické strany Nezávislí Řekové umírněné stanovisko.

„Historicky je zcela nepodložené a absurdní přivlastňovat si exkluzivitu (názvu) Makedonie. Není ale nerozumné jméno Makedonie zahrnout do nějakého složeného názvu, s nějakým geografickým či chronologickým určením, aby bylo zcela jasné, že si nikdo nechce přivlastnit území nebo dějiny jiné země,“ řekl Tsipras v rozhovoru pro list Ethnos. Proti kompromisu vystupuje ostře také řecká neonacistická strana Zlatý úsvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...