Atentáty v Paříži a v Bruselu nemají nic společného s uprchlíky, zdůraznila v exkluzivním rozhovoru pro ČT německá spolková ministryně pro migraci a první žena s tureckými kořeny ve vedení SPD Aydan Özoğuzová. Podle ní je vždy špatně, když se sociálně slabí oddělují od společnosti. „Když jsou mladí lidé frustrovaní, je tu jasné nebezpečí,“ zdůraznila ministryně v pořadu Události, komentáře. V Německu dávají pozor na mladé lidi mimo jiné již integrovaní muslimové, kteří se snaží zabránit, aby se z nich stali extremisté.
„Je třeba jasně říci, že když jsou mladí lidé frustrovaní, neznamená to, že se ze všech stanou zločinci, ale je tu jasné nebezpečí. Tito lidé se neidentifikují se společností a možná snáz následují ty, kteří je osloví a říkají: my pro tebe něco uděláme, protože ostatní to nedělají. Sociální integrace je velice důležitým faktorem,“ prohlásila Özoğuzová.
V Německu žije asi 500 islámských radikálů, na něž mají vliv salafisté. „To je samozřejmě problém, sledujeme je. My ale máme v Německu mnoho skvěle integrovaných muslimů. Je to druhá generace, která se ujímá práce v mešitách a důkladně sleduje, kdo je navštěvuje, o čem hovoří. Dávají pozor i na mladé lidi, a to je přínosem pro zemi, protože máme přístup k těmto skupinám, nenecháme je napospas extremistům. Náchylní jsou ale i Němci, kteří nikdy nebyli muslimy, protože jim někdo naslibuje všechno možné,“ uvedla ministryně.
Německo řeší, jak integrovat více než milion migrantů, kteří loni do země přišli. „V Evropě nastala situace, kdy rodiny, velmi mnoho lidí stálo uprostřed Evropy, před hranicemi s ostnatým drátem a v Evropě jsme nebyli jednotní, co by mělo nastat. Byl to pokus nalézt nějaké řešení,“ uvedla Özoğuzová k rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové otevřít brány uprchlíkům.
Ministryně, která je sama muslimka, si myslí, že Německo situaci zvládlo, k začlenění běženců do společnosti je ale třeba snížit jejich počty. „Domnívám se, že je důležité, abychom v Evropě zachovali svobody, o které jsme dlouho usilovali, tedy mít otevřené hranice, společnou Evropu.“
„To současně znamená, že když nastane takováto situace, kterou zažíváme poprvé po druhé světové válce, když důležitou roli hraje utrpení, nouze, válka, v Evropě přece máme hodnoty, které říkají, že chceme pomáhat těmto lidem,“ konstatovala Özoğuzová.
V první řadě je nyní nutné rozhodnout, kdo skutečně má právo na azyl, je přesvědčena ministryně. Lidé, kteří se mají jen špatně a chtějí pro své děti lepší budoucnost, nedostanou v Německu azyl, zdůraznila politička směrem k ekonomickým migrantům.
Pravým uprchlíkům by měly být zajištěny jazykové kurzy a vzdělání pro jejich děti. „Nemůžeme připustit, aby tu zůstaly bez školního vzdělání, bylo by to fatální pro nás pro všechny. Také se musíme postarat o to, aby dospělí mohli rychle pracovat. Lidé se chtějí sami o sebe postarat, chtějí se stát dobrými sousedy,“ podotkla Özoğuzová.
Pokud se někdo integrovat nechce a nenavštěvuje jazykové kurzy, mohou přijít sankce v podobě peněžitých trestů. „Podle stupně odmítání někomu nemusíme prodloužit pobyt. Tyto možnosti máme, na druhou stranu nemáme dostatek jazykových kurzů pro všechny,“ přiznala ministryně.
- Do Německa v loňském roce přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o udělení azylu. Letos podle ministra vnitra Thomase de Maiziéra přišlo do země už dalších 100 tisíc lidí.
Uprchlickou vlnu by měla omezit nová dohoda mezi EU a Tureckem. Už v pondělí by mělo být z Řecka do Turecka vráceno 500 prvních běženců. Navrácenými osobami budou „Syřané, kteří nepožádali o azyl, Afghánci a Pákistánci“, uvedl zdroj z Bruselu.
Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová prohlásila, že „budou vráceni ti, jejichž žádosti o azyl byly označeny za nepřípustné, protože mohou získat ochranu i v Turecku“.
