Němce útoky znervóznily, některá média píší o vlivu sociálních sítí na šíření násilí

Němci zatím vnímají nedávné útoky jako činy jednotlivců, říká expert na Německo Vladimír Handl s tím, že ve společnosti ale stoupá nervozita. Německé listy reagují na nedávnou sérii vražd s šokem a obavami, varují ale před poddáváním se strachu.

  • V pondělí ve vlaku v Bavorsku napadl 17letý Afghánec cestující, pět jich zranil. Při zásahu ho policie zastřelila. V pátek pak v Mnichově 18letý mladík íránského původu zastřelil devět lidí a několik dalších zranil, nakonec spáchal sebevraždu.
  • Další útok se odehrál v neděli v jihoněmeckém Reutlingenu, kde syrský žadatel o azyl zabil ženu a pět lidí zranil. O několik hodin později jiný Syřan, kterému Německo odmítlo udělit azyl, odpálil v bavorském Ansbachu nálož. Při explozi zahynul, 12 lidí utrpělo zranění.

„Nemyslím si, že by se už hovořilo o nějaké politické nebo kriminální vině. Ty činy byly svým charakterem velmi odlišné, takže není jednotný jmenovatel,“ konstatoval Handl s tím, že známky hysterie zatím v německé společnosti nepozoruje.

„Veřejnost se obává hlavně teroristických útoků, osmdesát procent Němců zároveň považuje za velmi nebezpečné útoky pravicových radikálů,“ poznamenal odborník na Německo, kde v uplynulých měsících došlo k řadě žhářských útoků na ubytovny pro běžence.

Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) v současné době eviduje 410 udání na žadatele o azyl kvůli podezření z terorismu, píše list Osnabrücker Neue Zeitung (ONZ) s tím, že v šedesáti případech kriminalisté zahájili formální vyšetřování.

Vzhledem k pokračující migraci do Německa musíme předpokládat, že zde mezi běženci mohou být aktivní či někdejší členové, podporovatelé a sympatizanti teroristických organizací či islamističtí váleční zločinci.
Německý Spolkový kriminální úřad
Německá policie
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Do země loni přišlo zhruba 1,1 milionu migrantů, velká část z nich byla ze Sýrie a z Afghánistánu, letos zde podalo žádost o azyl přes 300 tisíc lidí. Německé ministerstvo vnitra varuje, že nebezpečí útoku je v Německu vysoké.

„Většina veřejnosti vnímá uprchlickou vlnu jako problém nebo zátěž (až 80 procent), stejný počet lidí ale nadále považuje přijímání uprchlíků z krizových oblastí za svou morální povinnost. Pro politiky je to výzva, určitě poroste tlak, aby přišli s řešením,“ podotkl Handl.

Realita je šokující, jde o čtyři po sobě jdoucí akty podobného typu, takže nejistota výrazně poroste, zatím to ale politici i policie dobře zvládají.
Vladimír Handl
odborník na Německo

Některá německá média upozorňují na skutečnost, že pachatel z Ansbachu byl neúspěšným žadatelem o azyl, který přišel ze Sýrie před dvěma lety, širší diskusi o migrační krizi ale nerozvíjejí. Bombu v batohu považuje expert na terorismus Georg Mascolo za „velmi znepokojující“, televizi ARD ale řekl, že je příliš brzy na závěry, zda šlo o útok džihádisty.

Listy také reagují na páteční střelbu v Mnichově, přičemž vyzdvihují fakt, že 18letý David Ali Sonboly trpěl psychickými problémy a útok plánoval celý rok. Magazín Der Spiegel ho popisuje jako „osamělého, nemocného a naprosto odhodlaného“ člověka, který měl problémy v kolektivu, neměl v lásce Turky a hrál hry, v nichž se střílí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Süddeutsche Zeitung připomíná spekulace o datu útoku – došlo k němu totiž přesně pět let poté, co Anders Behring Breivik zabil 77 lidí na norském ostrově Utoya.

Komentátoři diskutují hlavně o příčinách a možných způsobech, jak se s podobnými incidenty vypořádat. Editor listu Die Welt Stefan Aust v příspěvku s názvem „Infekční šílenství“ řeší, zda sociální sítě a internet nenapomohly šíření násilí a mluví o „viru, jenž se přenáší jako obyčejná chřipka“.

Naopak redaktor Frankfurter Allgemeine Zeitung Carsten Knop varuje před obviňováním sociálních médií s tím, že mají „dobré i špatné stránky“. „Děs a glorifikace násilí nemají místo v žádném médiu, ale pachatelé čerpají z virtuální reality z jiných důvodů,“ říká.

Náš strach útočníky posiluje, varuje komentátorka

Komentátorka Marlene Halserová si myslí, že neexistuje „žádné uspokojivé řešení“, pokud jde o dilema výběru mezi „bezpečností a dávat pachatelům, co chtějí“. „Náš strach je posiluje,“ varuje v příspěvku pro Tageszeitung.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 18 hhodinami

Evropský pohled