Němce útoky znervóznily, některá média píší o vlivu sociálních sítí na šíření násilí

Němci zatím vnímají nedávné útoky jako činy jednotlivců, říká expert na Německo Vladimír Handl s tím, že ve společnosti ale stoupá nervozita. Německé listy reagují na nedávnou sérii vražd s šokem a obavami, varují ale před poddáváním se strachu.

  • V pondělí ve vlaku v Bavorsku napadl 17letý Afghánec cestující, pět jich zranil. Při zásahu ho policie zastřelila. V pátek pak v Mnichově 18letý mladík íránského původu zastřelil devět lidí a několik dalších zranil, nakonec spáchal sebevraždu.
  • Další útok se odehrál v neděli v jihoněmeckém Reutlingenu, kde syrský žadatel o azyl zabil ženu a pět lidí zranil. O několik hodin později jiný Syřan, kterému Německo odmítlo udělit azyl, odpálil v bavorském Ansbachu nálož. Při explozi zahynul, 12 lidí utrpělo zranění.

„Nemyslím si, že by se už hovořilo o nějaké politické nebo kriminální vině. Ty činy byly svým charakterem velmi odlišné, takže není jednotný jmenovatel,“ konstatoval Handl s tím, že známky hysterie zatím v německé společnosti nepozoruje.

„Veřejnost se obává hlavně teroristických útoků, osmdesát procent Němců zároveň považuje za velmi nebezpečné útoky pravicových radikálů,“ poznamenal odborník na Německo, kde v uplynulých měsících došlo k řadě žhářských útoků na ubytovny pro běžence.

Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) v současné době eviduje 410 udání na žadatele o azyl kvůli podezření z terorismu, píše list Osnabrücker Neue Zeitung (ONZ) s tím, že v šedesáti případech kriminalisté zahájili formální vyšetřování.

Vzhledem k pokračující migraci do Německa musíme předpokládat, že zde mezi běženci mohou být aktivní či někdejší členové, podporovatelé a sympatizanti teroristických organizací či islamističtí váleční zločinci.
Německý Spolkový kriminální úřad
Německá policie
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Do země loni přišlo zhruba 1,1 milionu migrantů, velká část z nich byla ze Sýrie a z Afghánistánu, letos zde podalo žádost o azyl přes 300 tisíc lidí. Německé ministerstvo vnitra varuje, že nebezpečí útoku je v Německu vysoké.

„Většina veřejnosti vnímá uprchlickou vlnu jako problém nebo zátěž (až 80 procent), stejný počet lidí ale nadále považuje přijímání uprchlíků z krizových oblastí za svou morální povinnost. Pro politiky je to výzva, určitě poroste tlak, aby přišli s řešením,“ podotkl Handl.

Realita je šokující, jde o čtyři po sobě jdoucí akty podobného typu, takže nejistota výrazně poroste, zatím to ale politici i policie dobře zvládají.
Vladimír Handl
odborník na Německo

Některá německá média upozorňují na skutečnost, že pachatel z Ansbachu byl neúspěšným žadatelem o azyl, který přišel ze Sýrie před dvěma lety, širší diskusi o migrační krizi ale nerozvíjejí. Bombu v batohu považuje expert na terorismus Georg Mascolo za „velmi znepokojující“, televizi ARD ale řekl, že je příliš brzy na závěry, zda šlo o útok džihádisty.

Listy také reagují na páteční střelbu v Mnichově, přičemž vyzdvihují fakt, že 18letý David Ali Sonboly trpěl psychickými problémy a útok plánoval celý rok. Magazín Der Spiegel ho popisuje jako „osamělého, nemocného a naprosto odhodlaného“ člověka, který měl problémy v kolektivu, neměl v lásce Turky a hrál hry, v nichž se střílí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Süddeutsche Zeitung připomíná spekulace o datu útoku – došlo k němu totiž přesně pět let poté, co Anders Behring Breivik zabil 77 lidí na norském ostrově Utoya.

Komentátoři diskutují hlavně o příčinách a možných způsobech, jak se s podobnými incidenty vypořádat. Editor listu Die Welt Stefan Aust v příspěvku s názvem „Infekční šílenství“ řeší, zda sociální sítě a internet nenapomohly šíření násilí a mluví o „viru, jenž se přenáší jako obyčejná chřipka“.

Naopak redaktor Frankfurter Allgemeine Zeitung Carsten Knop varuje před obviňováním sociálních médií s tím, že mají „dobré i špatné stránky“. „Děs a glorifikace násilí nemají místo v žádném médiu, ale pachatelé čerpají z virtuální reality z jiných důvodů,“ říká.

Náš strach útočníky posiluje, varuje komentátorka

Komentátorka Marlene Halserová si myslí, že neexistuje „žádné uspokojivé řešení“, pokud jde o dilema výběru mezi „bezpečností a dávat pachatelům, co chtějí“. „Náš strach je posiluje,“ varuje v příspěvku pro Tageszeitung.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 12 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 14 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...