Mys Canaveral (Florida, USA) - Návratem z poslední vesmírné cesty se dnes uzavřela třicetiletá éra letů amerických raketoplánů do vesmíru. Poslední raketoplán s americkou posádkou Atlantis dosedl na pevninu floridského Mysu Canaveral dnes v 5:57 místního času (11:57 našeho času). Na místě ho přivítaly stovky lidí. „Vesmírné raketoplány změnily způsob, jakým se díváme na svět a vesmír,“ prohlásil krátce po přistání kapitán Atlantisu Chris Ferguson.
Atlantis naposledy dosedl na přistávací dráhu Kennedyho vesmírného střediska v 11:57 našeho času. Třináctidenní výprava byla 33. letem Atlantisu a celkem 135. během programu raketoplánů. Čtyřčlenná posádka složená z Chrise Fergusona, Douga Hurleyho, Rexe Walheima a Sandy Magnusové při ní na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravila zásoby na celý rok a naopak naložila odpad a nepotřebný materiál.
Chris Ferguson, velitel raketoplánu Atlantis:
"Atlantis teď půjde do muzea. Stejně jako další tři raketoplány. Generace, které přijdou po nás, je budou moci obdivovat a já doufám, že k nim přijde šestiletý chlapec, podívá se nahoru na ně a řekne: tati, až vyrostu, chci dělat něco takového."
Atlantis během téměř 26 let, po které ho NASA používala, vynesl na oběžnou dráhu přes 190 astronautů a Zemi obletěl 4848krát. Ve vesmíru strávil celkem 307 dní a nalétal na 200 milionů kilometrů. Teď půjde na odpočinek.
Všechny raketoplány během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní a nalétaly na 870 milionů kilometrů. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic včetně Hubbleova vesmírného dalekohledu. V posledních více než 12 letech se zásadním způsobem podílely na výstavbě ISS, k níž uskutečnily 37 letů.
Ke konci raketoplánů přispěl hlavně nedostatek peněz. Navíc jejich éru poznamenaly hned dvě tragické nehody. V lednu 1986 krátce po startu explodoval raketoplán Challenger a v únoru 2003 se při návratu do zemské atmosféry rozpadl raketoplán Columbia. Při obou neštěstích zemřelo sedm astronautů.
V nejbližších letech budou americké astronauty na oběžnou dráhu dopravovat ruské lodě Sojuz, než zhruba do pěti let poskytnou nová plavidla soukromé společnosti.
Zhruba 3200 z 5500 pracovníků, kteří se nyní podíleli na realizaci programu raketoplánů, přijde hned v pátek o práci. Během měsíce jich zůstane poslední tisícovka, která bude dohlížet na přesuny raketoplánů do muzeí.
Raketoplány v číslech
2 - počet členů nejmenší posádky raketoplánu
2 - dva dny, šest hodin a 13 minut trvala nejkratší dokončená mise (raketoplán Columbia v listopadu 1981, celkově 2. let)
5 - tolik amerických raketoplánů letělo do vesmíru
8 - počet členů největší posádky raketoplánu (v říjnu1985 av červnu 1995)
9 - tolikrát se raketoplány spojily s orbitální stanicí Mir
14 - obětí si vyžádaly dvě havárie raketoplánů (Challenger 28. ledna 1986 a Columbia 1. února 2003)
16 - z tolika zemí byli lidé, kteří na palubě raketoplánů letěli do vesmíru
17 - dní, 15 hodin a 53 minut trvala nejdelší dokončená mise raketoplánu (Columbia v listopadu 1996)
25 - tun vážil nejtěžší náklad raketoplánu - Columbia v červenci 1999 vynesla na oběžnou dráhu rentgenovou observatoř Chandra
29 - let bylo nejmladšímu členovi posádky raketoplánu - v červnu 1985 se jím stal sultán Salmán Abdal Azíz Saúd - dosud jediný občan Saúdské Arábie, který byl ve vesmíru;
30 - let létaly raketoplány do vesmíru
37 - tolikrát se raketoplány spojily s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS)
49 - žen letělo na palubě raketoplánů do vesmíru
77 - let bylo nejstaršímu členovi posádky raketoplánu - v říjnu 1998 astronautovi Johnu Glennovi
135 - misí raketoplánů proběhlo, včetně poslední mise raketoplánu Challenger, která skončila 28. ledna 1986 explozí 75 sekund po startu
306 - mužů letělo na palubě raketoplánů do vesmíru
355 - počet osob, které letěly na palubě raketoplánů do vesmíru
852 - celkový počet členů posádek raketoplánů v historii (započítáno včetně opakovaných letů některých astronautů)
1333 - dnů strávily raketoplány ve vesmíru
28.160 - kilometrů za hodinu je rychlost raketoplánu při startu
113.700 - milionů dolarů (téměř dva biliony korun) stál program raketoplánů (částka není upravena o inflaci)
2,500.000 - zhruba z tolika součástek se skládá raketoplán
Milníky amerického vesmírného programu
31. ledna 1958 - USA vypustily první satelit Explorer 1.
1. října 1958 - Začal fungovat Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
25. května 1961 - Americký prezident John Fitzgerald Kennedy vyhlásil cíl do konce dekády dostat člověka na Měsíc; oficiálně tak odstartoval program Apollo.
20. února 1962 - John Glenn se stal prvním Američanem na oběžné dráze.
22. července 1962 - Odstartovala první sonda z programu Mariner, jenž do roku 1973 zkoumal Merkur, Venuši a Mars.
28. listopadu 1964 - Do vesmíru vyslána sonda Mariner 4, jež v červenci 1965 poprvé obletěla Mars a poslala jeho první fotky.
15. prosince 1965 - První kosmické setkání v dějinách -amerických lodí Gemini7 aGemini 6A.
24. prosince 1968 - Posádka lodi Apollo 8 se jako první na světě dostala mimo oběžnou dráhu Země a obletěla Měsíc.
21. července 1969 - Neil Armstrong a Edwin Aldrin z Apolla 11 jako první lidé stanuli na Měsíci.
13. listopadu 1971 - Sonda Mariner 9 se stala první umělou družicí Marsu a první sondou na oběžné dráze jiné planety.
19. prosince 1972 - Z vesmíru se vrátila posádka Apolla 17, jež ukončila americký program letů na Měsíc; velitelem letu byl astronaut českého původu Eugen Cernan.
14. května 1973 - První americká vesmírná stanice Skylab 1 byla vyslána na oběžnou dráhu Země, kde strávila šest let.
5. února 1974 - Sonda Mariner 10 prolétla kolem Venuše a vyslala první snímky této planety. Pokračovala k Merkuru, k němuž se nejvíce přiblížila v březnu1975 apořídila jeho fotky. Mariner byl do letoška jedinou sondou, jež k Merkuru dorazila.
17. července 1975 - Americké a sovětské lodě Apollo a Sojuz se spojily ve vesmíru.
20. července 1976 - Sonda Viking 1 se stala první sondou, jež přistála na Marsu a úspěšně zahájila průzkum.
5. března 1979 - Sonda Voyager 1 se přiblížila nejtěsněji k Jupiteru a vyslala snímky planety i jejích měsíců; 13. listopadu 1980 odeslal Voyager 1 první zblízka pořízené fotky Saturnu.
12. dubna 1981 - Start prvního raketoplánu Columbia.
18. června 1983 - Do vesmíru vzlétla první Američanka Sally Rideová.
28. ledna 1986 - První havárie amerického raketoplánu - krátce po startu explodoval raketoplán Challenger.
18. října 1989 - USA vypustily sondu Galileo, která se v prosinci 1995 napojila na oběžnou dráhu Jupiteru a úspěšně vypustila do jeho atmosféry minisondu; Galileo zanikl roku 2003.
24. dubna 1990 - Na oběžnou dráhu Země byl raketoplánem Endeavour vynesen Hubbleův vesmírný teleskop.
5. dubna 1991 - Raketoplán Atlantis vynesl na oběžnou dráhu Země gama observatoř COMPTON - první obří družici NASA určenou k výzkumu gama záření; na oběžné dráze působila do června 2000.
29. června 1995 - Americký raketoplán (Atlantis) se poprvé spojil s ruskou vesmírnou stanicí Mir.
7. prosince 1998 - Posádka raketoplánu Endeavour vytvořila spojením ruského a amerického modulu první stavební prvek ISS.
1. února 2003 - Havárie raketoplánu Columbia - před přistáním na Floridě se vysoko v atmosféře roztrhl v plamenech.
4. ledna 2004 - Na Marsu přistála sonda Spirit; v březnu 2010 přestala komunikovat, zřejmě se přepnula do režimu hibernace.
25. ledna 2004 - Sonda Opportunity přistála na Marsu, kde působí dosud
25. května 2010 překonala rekord sondy Viking 1 v délce služby na Marsu (šest let a 116 dnů).
14. leden 2004 - Prezident George Bush oznámil nové cíle vesmírného programu: do roku 2015 se vrátit na Měsíc, který by měl být odrazovým můstkem k vyslání člověka na Mars.
25. května 2008 - Na Marsu přistála sonda Phoenix, která našla definitivní důkaz o existenci vody na této planetě.
15. dubna 2010 - Prezident Barack Obama oznámil nový vesmírný program, který nepočítá s návratem Američanů na Měsíc, ale soustředí se na první let člověka na asteroid a na Mars.
18. března 2011 - Sonda MESSENGER byla jako první v dějinách navedena na oběžnou dráhu Merkuru.
21. července 2011 - Z vesmíru vrátil raketoplán Atlantis, jenž ukončil třicetiletou éru létání raketoplánů.
