Končící český velvyslanec při Radě Evropy Tomáš Boček se stal jejím zvláštním představitelem pro migraci a uprchlíky. Rozhodl o tom generální tajemník této mezivládní organizace Thorbjörn Jagland. Boček se nové funkce ujme 1. února, jeho úkolem bude sbírat informace o útocích na uprchlíky, špatných podmínkách v zadržovacích táborech, včetně užití nadměrné policejní síly vůči migrantům na hranicích.
„Budeme sledovat nové zákonné iniciativy v členských zemích a v případě potřeby zasáhneme,“ uvedl Jagland.
Migrační krize podle něj přináší členským státům organizace ojedinělé výzvy ohledně solidarity, bezpečnosti a lidských práv. Jsou hlášeny útoky na úkryty migrantů, nepřiměřené použití síly ze strany policie na hranicích a nevyhovující podmínky v místě ubytování uprchlíků, dodal generální tajemník Rady Evropy k důvodu vzniku nové funkce.
Boček působil jako velvyslanec Česka při Radě Evropy od roku 2010. Jeho nový úkolem bude shromažďovat a analyzovat informace o dodržování lidských práv vůči běžencům v Evropěm, což má Radě Evropy umožnit lépe pomáhat členským zemím, které čelí zvýšenému přílivu migrantů.
„ČR v souladu s vládní politikou obsazování vysokých pozic v evropských institucích českými občany získá velmi vysokou funkci ve významné mezinárodní organizaci. Funkce Zvláštního zmocněnce pro migraci a uprchlíky bude díky přímé podřízenosti generálnímu tajemníkovi Rady Evropy funkcí s reálným vlivem na formování mezinárodní a lidskoprávní politiky k jednomu z nejaktuálnějších témat současnosti na území zahrnujícím celou Evropu,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí.
Primárním úkolem Rady Evropy je prosazování lidských práv a demokratických norem. Organizaci tvoří 47 zemí. Od svého založení v roce 1949 má sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.
V rozhovoru pro ČT Boček upřesnil, že ke zřízení nové funkce vedly dvě skutečnosti: zjištění Rady Evropy o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv uprchlíků, a za druhé i to, že rada má sice hodně útvarů, které se migranty a uprchlíky zabývají, ale chyběla jí jedna osoba, k níž by se informace sbíhaly a která by určovala, jakým směrem je třeba se dále ubírat. Podle Bočka je sice pochopitelné, že evropské země zpřísňují podmínky pro přijímání uprchlíků, je ale nutné respektovat pravidla, na nichž je Evropa postavená a která platí.
