Prezident Miloš Zeman odjel do Velké Británie a setkal se s britskou královnou Alžbětou II. Jakou váhu má takové setkání a jak královna ovlivňuje britskou politiku a veřejné mínění? O tom, ale i o politickém vývoji po volbách v Británii, mluvil v pořadu Interview ČT24 politolog, publicista a překladatel Alexandr Tomský.
Kolik takových audiencí může královna absolvovat ročně?
Odhadem bych řekl, že absolvuje tak dvě týdně. Takže aspoň stovku.
Jaký má význam sdělovat problematické otázky královně?
Opravdu to význam nemá, protože královna nerozhoduje o ničem, je to ceremoniál, živá bytost, která zosobňuje stát. Anglie má jediná svoje vlastní ceniny a známky bez názvu státu, stačí jenom královna. To je něco, co přežilo tisíciletý vývoj a je to pro Evropany dost nepochopitelné, že královna musí být o všem informována, u všeho musí být. Každé úterý premiér s taškou osmi kil papírů přichází ke královně, protože má ústavní povinnost radit a varovat.
Takže královna je důležitá, ale mluvit o současných otázkách nemá velký smysl. A také nemělo smysl mluvit o tom, že chceme zajistit práva Čechů, kteří tam žijí. Je to asi 45 tisíc lidí, plus nějací studenti. Že by jim hrozilo, že by byli vyhoštěni z Británie po brexitu… nic takového od samého počátku po referendu nepadlo. Theresa Mayová řekla, že žádná legislativa nejde zpětně. Nevím, proč se to stále v Evropě opakuje.
Je běžné, že prezident bere s sebou svou rodinu při takovýchto jednáních?
Ano, je to velmi běžné, je to samozřejmé, ale nestává se to vždycky. Například prezident Spojených států byl pouze s manželkou. Ale je to v protokolu, je to možné. Ovšem samozřejmě dcera nebo syn potom stojí vzadu, nejsou přímo při audienci ve styku s královnou, ovšem pokud je královna nevyzve. Ten protokol je dost složitý. Nevím, jestli došlo k nějakému faux pas. Nesledoval jsem to.
Británie dávala najevo velké uznání zvláště polským a československým letcům. Toto historické spojení je něco, co jen tak nebude ohroženo?
To je velmi významná věc. V Anglii, když řeknete Čech, nebo kdysi Čechoslovák, tak každý Angličan okamžitě ví, o co jde. Je to podobné jako v Izraeli, kde jsme pomáhali letecky. Po polské letce tam Čechů bylo nejvíc, daleko víc než Francouzů nebo jiných cizinců. Citoval bych slavný výrok Churchila: Nikdy nebylo tak mnoho lidí vděčno tak málo lidem.
V Anglii je to veliká historická událost, která zůstala v paměti i nových generací. Nedávno tady byl instalován i pomník letcům, který věnovali Angličané.
Do jaké míry může Alžběta II. být osobností, která se snaží Británii spojovat, v rovině sociální, politické?
Královna má funkci, že reprezentuje kontinuitu státu, bez ohledu na to, co se děje. V tom je to pozitivum. Nějaké turbulence, otřesy mohou být, ale královna tu je stále, je tu tisíc let a ukazuje, že politika není všechno, že to je pěna dní. Ona je ten majestát, je tu stále a svým chováním a vystupováním kultivuje i ty politiky. Nutí je, aby se chovali možná způsobem, který je jim proti srsti. Nikdo by nikdy neřekl vulgární slovo v její přítomnosti, což ona by také nikdy neřekla. Spojuje do té míry, do jaké lidé jsou monarchisty. V Anglii je to tak na těch 70 až 80 procent. (…)
Pro většinu lidí královna vůbec není kontroverzní. Jenomže v novinách, tisku, médiích narazíte často na někoho, kdo tam má už dvacet let zuřivé výpady proti monarchii. Ale to je skutečně marginální záležitost.
Celý rozhovor, který se věnoval i současné podpoře královské rodiny u veřejnosti, jejím krizím ale i vývoji na britské politické scéně po parlamentních volbách, si můžete pustit ve videu.
