Macronův „Pan důchody“ končí. Tvůrce kritizované reformy zastával 14 postů současně

Člen francouzské vlády pověřený kritizovanou důchodovou reformou Jean-Paul Delevoye rezignoval kvůli podezření z možného střetu zájmů. Podle agentury AFP je jeho odchod tvrdou ranou pro prezidenta Emmanuela Macrona, který čelí mohutným protestům a stávkám, jež způsobily chaos v dopravě.

Vysoký komisař pro důchody Jean-Paul Delevoye je hlavním autorem důchodové reformy, která má podle vlády odstranit nespravedlivé výjimky a systémem bonusů a slev motivovat lidi k odchodu na odpočinek až v 64 letech. Současný systém je se 42 různými důchodovými plány podle francouzské vlády příliš komplikovaný a finančně náročný.

Delevoye, jemuž se ve Francii dosud přezdívalo „Monsieur retraites“, tedy „Pan důchody“, rezignoval kvůli odhalení, že kromě vládní funkce zastává ještě třináct dalších postů. Každý člen vlády přitom musí při vstupu do kabinetu své další funkce – byť neplacené – zveřejnit.

Delevoye proto čelil kritice kvůli možnému střetu zájmů. Elysejský palác uvedl, že prezident Macron Delevoyeovu rezignaci „s lítostí“ přijal. „Jeho odchod umožní vyjasnění situace,“ stojí v prohlášení.

Jean-Paul Delevoye
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Delevoye sám uznal, že udělal chybu. Rezignovat se podle svých slov rozhodl především proto, aby nepodkopal pozici vlády při vyjednávání s odboráři. „Tento projekt je pro Francii zásadní. Kdybych zůstal, oslabil bych ho,“ uvedl s odkazem na důchodovou reformu.

Rezignace vysokého komisaře pro důchody je podle AFP tvrdou ranou pro Macronovy reformní plány. Přišla totiž v době, kdy se Francie již dvanáctým dnem potýká se stávkou a demonstracemi, které působí problémy především v dopravě.

Francouzi se obávají, že by se spor mezi vládou a odbory mohl protáhnout do Vánoc, a způsobit tak mnohým problémy při cestě domů na svátky.

Další velký protest, který by měl být podle jejich přání rozhodující, odbory svolaly na úterý. Zapojit by se do něj měli nejen pracovníci v dopravě, ale i učitelé, justiční zaměstnanci či lékaři a zdravotní sestry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda výrazně snížila maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený.
10:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 1 hhodinou

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 8 hhodinami
Načítání...