Ruský film Leviatan, nominovaný na Oscara, sice nakonec zlatou sošku nezískal, přesto zaujal světové publikum. Doma však tvrdě narazil: příběh o korupci na malém ruském městě nejprve dostal státní dotaci, ale nyní ho úřady označují za útok na vládu a ministr kultury už připravuje legislativu, která má kritickým filmařům zkomplikovat život. Podle poradce prezidenta v otázkách kultury naopak film potvrzuje svobodu tvorby v Rusku.
Snímek Leviatan režiséra Andreje Zvjaginceva se dostal do nominace na Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů, je držitelem Zlatého glóbu za rok 2014, na filmovém festivalu v Cannes získal cenu za nejlepší scénář, hlavní cenu dostal loni v říjnu na londýnském filmovém festivalu. V domácím Rusku však naráží na rostoucí problémy, nepřízeň oficiální kritiky, odpor duchovních a dokonce stížnosti státních úředníků.
Ve filmu se nepoznávám, říká ministr
Zvjagincev umístil děj filmu na pobřeží Barentsova moře na samém severu Ruska. Hlavní hrdina Kolja spolu s manželkou žije v nevelkém městečku, kde má autoopravnu. Když se starosta rozhodne jeho dům zbořit a majetek konfiskovat, povolá Kolja z Moskvy přítele právníka. I ten ale narazí na svévoli úředníků (recenzi najdete zde).
Snímek sugestivně popisuje koalici korupcí prohnilé radnice, policie, soudního systému a pravoslavné církve. Této mafii sekundují bezmocní, vulgární, nešťastní občané, kteří své životy utápějí ve vodce. Takový obrázek současného Ruska však establishment velmi těžko přenáší přes srdce, ačkoliv snímek paradoxně ze třetiny zaplatil.
„I když tvůrci přiměli postavy nadávat a pít vodku, tak se jim nepovedlo z nich udělat Rusy. Já ve filmu Leviatan nepoznávám sebe, své kolegy, své známé ani známé známých,“ hodnotí film ministr kultury Vladimir Medinskij. Snímek podle něj „otevřeně plive“ na současnou vládu a navíc urazil poctivé ruské státní zaměstnance.
- Ministr Medinskij se rozhodl zařídit, že podobné filmy napříště nebudou hrazeny z peněz daňových poplatníků. Navrhovaná právní úprava stanovuje, že filmům, které „špiní národní kulturu, představují hrozbu pro národní jednotu a podkopávají základy ústavního pořádku“ v budoucnu nebude uděleno právo na veřejné projekce.
Někteří poslanci žádají, aby autoři Leviatana vrátili peníze, které od státu dostali. Do problémů se dostal herec Valerij Griško, který ve Zvjagincevově filmu ztvárnil zápornou postavu popa, který svou autoritou zaštiťuje zločiny radnice. V jeho rodné Samaře, kde je šéfrežisérem místního divadla, pravoslavní aktivisté sepsali otevřený dopis, v němž postavu duchovního označují za „cynickou a špinavou parodii ruského pravoslaví“.
Mnozí kritikové považují Leviatana za přímý útok na šéfa Kremlu, protože prezident Vladimir Putin se ve filmu objeví na obraze ve starostově kanceláři. Sám Putin se k Leviatanu otevřeně nevyjádřil, po mluvčím jenom vzkázal, že je rád, že se o filmu mluví. Putinův poradce v otázkách kultury Michail Švydkoj uvedl, že film potvrzuje svobodu tvorby, která v Rusku panuje: „Film podle mnohých získává ceny jen proto, že očerňuje ruské poměry a zobrazuje je ve špatném světle. Sociálně kritická tvorba ale existuje všude na světě.“
„Je to dokonce ještě horší“
Rozpaky film způsobil v městečku Teriberka, které leží na poloostrově Kola u Barentsova moře a ve kterém se většina scén natáčela. Nelichotivý portrét totiž upozorňuje na jeho vlastní problémy. „Je to fikce, vymyšlený svět, který nemá nic společného s naší realitou,“ reaguje rozhodně starostka města Taťána Trubilinová. „Filmaři hledali hezké místo, které tu našli, a proto v Teriberce natáčeli. To je jediný důvod, proč se k nám upíná pozornost.“
S tím ovšem nesouhlasí jeden z jejích předchůdců Valerij Jarancev. Ten byl z křesla starosty odvolán v roce 2010 poté, co byl usvědčen z nedbalosti a zneužití pravomoci kvůli instalaci nových radiátorů. Nyní tvrdí, že kauza byla vytvořena uměle, protože chtěl upozornit na manipulace, skrze které se nezákonně obohacovaly krajské úřady.
- „Život v Teriberce, a nejen tady, je dokonce horší, než jak je to ztvárněné ve filmu. Vládě se film nelíbí, protože v něm spatřila sama sebe v zrcadle. Jako mafie se státními zástupci a policií jako donucovacími orgány,“ říká bývalý starosta.
„Já se ztotožňuji s hrdinou Leviatana, protože jsem prošel stejnou nespravedlností,“ nechal se dále slyšet bývalý starosta Jarancev. „Je to pravdivý, zlověstný film, který nám ukazuje, co se v Rusku děje. Pro mne to je také historický dokument, který jednou může vypovídat proti těm, kteří přivedli Teriberku do takového stavu rozkladu.“
Nejenom Rusko
Podobně mluví režisér filmu; korupci v zemi prý v Leviatanu zobrazil objektivně. „Kdybychom nezmínili, že Rusko je naprosto zkorumpovaným státem, pak bychom lhali,“ říká Andrej Zvjagincev. Zároveň však zdůrazňuje, že jeho snímek nemá být pamfletem proti režimu Vladimira Putina, ale univerzálním příběhem o absolutní moci.
Zvjagincev přitom hledal inspiraci i mimo Rusko. Opírá se mimo jiné o události z roku 2004, kdy v americkém městě Granby v Coloradu frustrovaný majitel autoservisu Marvin John Heemeyer zdemoloval pomocí obrněného buldozeru 13 městských budov, včetně radnice, protože nesouhlasil s nesrovnalostmi ohledně územního plánování.
Leviathan je titul knihy napsané roku 1651 politickým filozofem Thomasem Hobbesem. Její název odkazuje na biblického leviatana, tedy mořskou nestvůru neboli velrybu. Na titulní stránce Hobbesovy knihy je obluda zobrazena coby gigant, tvořený z množství jednotlivců, který nese v jedné ruce meč, ve druhé svírá biskupskou berlu.
