Kurdové a syrská armáda se dohodli na příměří ve městě Hasaká

Ve městě Hasaká na severovýchodě Sýrie platí od úterý příměří. Dohodli se na něm Kurdové a syrské vládní síly. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na zástupce Kurdů a syrskou státní televizi. Podle nich začal klid zbraní platit v jednu hodinu po poledni středoevropského času.

Kurdské milice ovládají rozsáhlé oblasti v severovýchodní Sýrii a podle Syrské organizace pro lidská práva už získaly téměř úplně kontrolou i nad městěm Hasaká. Od minulého týdne o něj bojovaly s vládními silami.

Město bylo v uplynulých dnech rovněž terčem intenzivního ostřelování ze strany syrského režimu. Podle mluvčího kurdských milic Redura Xelila při náletech zahynuly desítky lidí. Xelil už minulý týden uvedl, že se v Hasaká odehrává mezi kurdskými milicemi a syrskou armádou nejprudší bitva za více než pět let, co trvá občanská válka v Sýrii.

Islamistické cíle v Sýrii ostřeluje od rána turecká armáda. Vypálila na ně několik desítek střel. Opětovala tak minometnou palbu, která zasáhla dvě turecká příhraniční města. Informovala o tom televizní stanice NTV s odvoláním na prohlášení armády. Vojáci zasáhli celkem čtyři pozice takzvaného Islámského státu (IS).

Kurdský bojovník střílí na sochu bratra syrského prezidenta Asada ve městě Hasaká
Zdroj: Reuters

Turecký deník Hürriyet uvedl, že první minometná palba přišla ze syrského města Džarabulus, které mají pod kontrolou islamisté. Zasáhla hraniční město Karkamis v provincii Gaziantep. Jedna ze střel dopadla i na zahradu domu, nikdo ale nebyl zraněn. Další minometné granáty pak zasáhly turecké hraniční město Kilis. 

Na Džarabulus se syrští povstalci podporovaní Tureckem chystají podle některých informací zaútočit a získat ho od islamistů zpět. BBC uvádí, že k útoku je připravených zhruba patnáct set rebelů. Tento krok by zmařil plány Kurdů, kteří se do města chtěli také dostat. 

Turecká armáda islamistické cíle ve městě Džarabulus bombardovala už v pondělí. Turecké dělostřelectvo tehdy rovněž dvacetkrát zasáhlo pozice syrských Kurdů v severosyrském městě Manbidž. Turecko také posílilo bezpečnostní opatření na své straně hranice naproti Džarabulusu. Armáda do oblasti vyslala tanky i další ozbrojená vozidla.

Situace v příhraničních oblastech je napjatá po tom, co sebevražedný atentátník na jihu Turecka o víkendu zavraždil víc než padesát svatebčanů. Ankara v reakci na to slíbila, že islamisty v pohraničí zcela zničí – sama ale mezitím ustupuje od původních informací, že masakr má na svědomí dítě instruované právě Islámským státem.

Džihádisté utrpěli během bojů v Sýrii v poslední době ztráty území. Kurdští bojovníci s pomocí leteckých sil koalice vedené Spojenými státy především vyhnali bojovníky IS z jejich bašty v syrském městě Manbidž.

Lidé truchlí za obětí útoku sebevražedného atentátníka v tureckém Gaziantepu
Zdroj: Osman Orsal/Reuters

Situaci ztěžuje turecko-kurdský spor

Boje v oblasti komplikuje letitý spor mezi Tureckem a Kurdy, kteří usilují o samostatnost na jihovýchodě Turecka, kde tvoří většinu obyvatel. Zprávy z terénu nelze zpravidla ověřit z nezávislých zdrojů a situace v oblasti je tak mnohdy nejasná.

V Sýrii a v Iráku bojují proti teroristům z organizace Islámský stát kurdské milice YPG, které podporuje západní koalice v čele s USA. Ankara na rozdíl od Washingtonu řadí YPG k teroristickým organizacím. Milice jsou podle ní napojeny na Stranu kurdských pracujících (PKK), proti níž turecká armáda bojuje od roku 1984. Turecko tvrdí, že Kurdové v Sýrii usilují o rozšíření územních zisků.

Právě na jihovýchodě Turecka v provincii Şirnak zahynuli v úterý při explozi výbušného zařízení dva vojáci. Bomba zasáhla turecký vojenský automobil, informovala s odvoláním na bezpečnostní zdroje agentura Reuters.

obrázek
Zdroj: ČT24

K útoku ve městě Uludere nedaleko iráckých hranic se zatím nikdo nepřihlásil. Oblast jihovýchodního Turecka ale v poslední době sužují střety s kurdskými radikály ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a právě PKK se přihlásila například k sebevražednému bombovému útoku, jehož terčem se minulý týden stala policejní stanice ve městě Elazig. O život tehdy přišli tři policisté.

S kurdskými separatisty z PKK udržovala vláda do loňského léta křehké příměří. Pak se ale Ankara zapojila do konfliktu v Sýrii a v Iráku, kde kromě radikálních islamistů útočí i na tábory PKK. Od podzimu vláda spustila ofenzivu na převážně kurdském jihovýchodě Turecka, kde od té doby zahynulo několik tisíc kurdských povstalců a stovky civilistů a vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...