Haag - Nizozemská královna Beatrix se v dubnu vzdá trůnu. Oznámila to večer v projevu k národu přenášeném televizí i rozhlasem. Novým panovníkem se stane její nejstarší syn Willem-Alexander. Na trůn usedne 30. dubna, tedy přesně 33 let od chvíle, kdy začala vládnout Beatrix.
Královna Beatrix tento týden oslaví 75. narozeniny. Abdikaci před svými kulatinami oznámila zřejmě také proto, že se její matka v roce 1980 vzdala trůnu právě na své narozeniny.
„Jsem hluboce vděčná za velkou víru, kterou jste ve mě vkládali v těch mnoha letech, kdy jsem mohla být vaší královnou. Odpovědnost za naši zemi teď musí ležet v rukou nové generace,“ prohlásila dnes královna.
Krátce na to královně poděkoval v krátkém projevu premiér Mark Rutte: „Od své korunovace v 80. letech odevzdala nizozemské společnosti srdce i duši.“
Následníkovi trůnu Willemu-Alexandrovi je 45 let, je ženatý a má tři dcery. Stane se prvním mužem na nizozemském trůně po 122 letech. Přeruší tak dlouhou šňůru panovnic, kterou kromě jeho matky tvoří jeho babička královna Juliana a prababička královna Wilhelmina.
O možné abdikaci nizozemské královny, která nastoupila na trůn 30. dubna 1980, se spekulovalo loni. Právě před rokem totiž královskou rodinu zasáhla tragédie, když prostředního syna panovnice, prince Johana Frisa, v Rakousku zasypala lavina. Od té doby je princ v kómatu.
Nizozemská královna, celým jménem Beatrix Armgard Wilhelmina, princezna oranžsko-nasavská, je v Nizozemsku velmi oblíbená. Národ si naklonila svým civilním vystupováním, pracovitostí, uměleckými sklony i životem bez skandálů.
Beatrix Armgard Wilhelmina
Svému dvoru vládne rázně a má rozhodující slovo. Na veřejnosti se vždy usmívá, v soukromí prý už méně. Doktorka práv Beatrix z Nizozemska je i nadanou sochařkou. A hlavně už nějaký ten pátek nizozemskou královnou. S královským majestátem to ovšem nepřehání. Sama se považuje za manažerku a království prý spravuje „jako moderní podnik“.
Vlády se ujala v roce 1980, když jí bylo 42 let. Její korunovaci provázely násilnosti, když lidé protestovali proti sociálním poměrům v zemi. Násilné demonstrace provázely i její svatbu s Clausem von Amsberg, německým diplomatem podezřívaným z kontaktů s Třetí říší. Před čtyřmi lety čelila panovnická rodina několika slovním i fyzickým útokům. V létě 2009 policie zatkla mladého aktivistu z řad ochránců zvířat, který připravoval vraždu Beatrix kvůli tomu, že nosí kožešiny. Krátce poté část poslanců kritizovala nadměrné utrácení královské rodiny, která podle některých zpráv už předstihla v nákladech na provoz britskou monarchii. Tyto negativní projevy jsou ovšem spíš ojedinělé a po většinu času byla nizozemská panovnická rodina poměrně oblíbená.
Panovník má v Nizozemsku sice i reprezentativní funkci, jeho vliv na politiku ale není zanedbatelný. Ze zákona je členem vlády a sám určuje osobu premiéra. A Beatrix během panování svých pravomocí často využívala, výrazně se angažovala například ve vládní krizi před dvěma lety. Je aktivní i v dobročinné sféře, přispívá k rozvoji kultury a umění, zajímá se o sochařství, malířství, balet a hudbu.
Nizozemská panovnická dynastie
- Královna Wilhelmina – vládla v letech 1890-1948
- Královna Juliana – vládla v letech 1948-1980
- Královna Beatrix – vládne od roku 1980
- Willem-Alexandr – bude vládnout od roku 2013
Příští nizozemský král Willem-Alexander se narodil 27. dubna 1967 v Utrechtu jako nejstarší ze tří dětí. Vystudoval historii na Leidenské univerzitě. Věnuje se vodnímu hospodářství. Rozumí vojenské strategii a má zkušenosti s humanitární činností v Africe. Příležitostně pilotuje stroje společnosti KLM a také vládní letoun. V mládí ho bulvár označil za prince Pilse - podle plzeňského piva. Teď si lidé utahují, že nastoupí král Budweiser, neboli Budvar. Podle historiků je to ale nefér: tlustý obličej neměl v mládí z pití piva, ale kvůli nemoci.
V roce 2002 se oženil s argentinskou kráskou neurozeného původu Máximou Zorreguietovou. Jejich svatby se přitom nesměl zúčastnit nevěstin otec, protože byl za dob vojenské diktatury ministrem v Argentině. S Máximou má princ tři děti.
