Praha - Český prezident se dá „pořídit“ za 50 milionů korun. Touto částkou omezuje zákon výdaje na kampaň zájemcům o nejvyšší úřad v Česku. Americký prezident stojí o poznání více. Oba kandidáti Barack Obama i Mitt Romney už pokořili historickou hranici jedné miliardy dolarů. Kampaň o křeslo nejmocnějšího muže planety je natolik nákladná, že zastiňuje jakékoli jiné volby na světě a na rozdíl od české premiéry je také zákonem minimálně limitovaná.
Kolik stojí americký prezident?
Jak sehnat miliardu dolarů?
Americká prezidentská kampaň měla několik desetiletí legislativní mantinely pro přímou finanční podporu kandidátů. Logicky. Pokud by jakýkoliv podnikatel poslal na kampaň deset milionů dolarů, tedy víc, než si za čtyři roky prezident v úřadu vydělá, nabízí se otázka, proč to vlastně dělá. Před dvěma lety ale Nejvyšší soud USA – jehož členy prezident jmenuje – vynesl průlomový verdikt, že podpora politických kandidátů je v podstatě jedním ze způsobů vyjádření svobody projevu. Soud tak umožnil korporacím i soukromým osobám přímo podporovat kandidáty, ať už veřejně, nebo neveřejně, a téměř bez omezení. Rozhodnutí se vztahuje na všechny americké volby, první praktické uplatnění ale přichází právě nyní. Zainteresovaní dostali zelenou k podpoře „svých“ kandidátů a volební týmy rychle připravily strategie. Miliony dolarů začaly měnit majitele.
K balíku peněz vedou tři veřejné cesty, kontrolované Federální volební komisí:
Obamova a Romneyho prezidentská kampaň
„Příspěvky běžných občanů“ jsou Obamovou doménou. Před volbami v roce 2008 přišel jeho tým s nápadem masivního shromažďování malých příspěvků od 20 do 200 dolarů přes internet. A daří se mu to i letos. Romney je u menších částek zdrženlivější. Tato cesta totiž umožňuje dárci poslat kandidátovi maximálně dva a půl tisíce dolarů.
Demokratický národní výbor a Republikánský národní výbor
Stranické peníze jsou tradiční finanční injekcí kandidátům. Lídr se stane nejmocnějším mužem světa a povede celou americkou exekutivu a straně při dobré správě země přinese body v ostatních volbách.
Super PACs
Veřejné fondy, do kterých mohou fyzické osoby a organizace poslat jakoukoliv částku, se několika „dotacemi“ vyrovnají darům statisíců lidí v kampani. Desítky dárců přispěly kandidátům více než milionem dolarů. Žebříček vedou „Romneyho“ magnáti Bob Perry a manželé Andelsonovi, kteří mu poslali více než 25 milionů dolarů. Mezi Obamovými příznicvi vede Irwin Malcom s „pouhými“ 2 miliony dolarů.
Peněz do kampaní ale teče mnohem víc. Například podpora do „neveřejných“ fondů ze strany neziskových organizací se neeviduje. Kandidátům pomáhají třeba reklamou proti politice jeho oponenta.
Jak utratit miliardu dolarů?
Nejméně polovinu peněz z kampaně spolkne reklama, a to především spoty v televizi. Amerika je televizní národ a čas v televizi je drahý. Ostatní položky jsou v porovnání s reklamou „nízké“ - například náklady na kampaňový tým, průzkumy či pronájem sálů pro mítinky. Přesto třeba jen za cestování napříč státy vynaloží každý kandidát několik desítek milionů dolarů.
Jeden z volebních spotů Baracka Obamy
Jeden z volebních spotů Mitta Romneyho
Příjmy a výdaje amerických prezidentských voleb jsou začarovaný kruh. Nikdo z kandidátů si netroufne snížit objem financí, protože by ho druhý převálcoval. Právě proto si honba za penězi vysloužila přezdívku „Money Race“. Akce v podobě sehnání deseti milionů dolarů se musí rovnat reakci na druhé straně. Platnou otázkou lidí v těchto i předchozích volbách zůstává, jak s výsledky závodu nový prezident naloží. Budou v jeho zájmu potřeby statisíců malých dárců, nebo hrstky velkých?