Kambodžský premiér Hun Sen si pojistil volby. Nejvyšší soud rozpustil nejsilnější opoziční stranu

Vládnoucí režim v Kambodži se několik měsíců před parlamentními volbami zbavil konkurence. Tamní nejvyšší soud rozpustil hlavní opoziční stranu a více než 100 jejích členů vykázal z politiky. Premiér Hun Sen, který zemi vede už 32 let, tak nebude mít v příštích volbách konkurenta. Dcera zatčeného vůdce opozice vyzývá Západ k uvalení sankcí na Kambodžu.

Opoziční Kambodžská národní strana záchrany (CNRP) byla obviněna ze spiknutí proti vládnoucí Kambodžské lidové straně. Hun Sen přitom už v minulosti využil soud, aby se zbavil konkurence.

„Nejvyšší soud nařídil rozpustit Kambodžskou národní stranu záchrany a zakázal 118 jednotlivcům politickou činnost na pět let počínaje dnem oznámení rozsudku,“ sdělil soudce Dith Munty, který je sám členem vládnoucí strany. 

Hun Sen, premiér Kambodže
Zdroj: Samrang Pring/Reuters

Opoziční CNRP obvinění odmítá a označuje ho za politicky motivované. Ve volbách v roce 2013 nečekaně posílila a byla připravena v příštím roce získat si velkou část veřejnosti. V důsledku soudního rozhodnutí nebude mít vládnoucí strana ve volbách v příštím roce žádného významného konkurenta. Více než polovina jejích členů už ze strachu před zatčením uprchla ze země.

Podle agentury AP se takovýto verdikt soudu očekával. Vláda dlouhodobě obviňovala opoziční Kambodžskou národní stranu záchrany, že usiluje o její svržení, a obrátila se na soud s žádostí o její rozpuštění. V září byl vůdce CNRP Kem Sokha obviněn z velezrady a snahy svrhnout vládu Hun Sena, a to za podpory USA.   

Mezinárodní organizace pro lidská práva už rozhodnutí soudu kritizovaly, stejně jako Hun Senovu vládní stranu. Aktivisté uvedli, že Kambodža se nyní stala de facto zemí jedné strany a že volby plánované na příští rok zcela ztratily význam. Dcera Kema Sokhy prohlásila, že mezinárodní společenství by nyní mělo na Kambodžu uvalit sankce. 

Pronásledování opozice není v Kambodži nic nového a téměř vždy za ním stojí 65letý Hun Sen a jeho okolí. Hun Sen v minulosti patřil k Rudým Khmerům, ale zběhl od nich a podílel se na jejich konečné likvidaci. V roce 1985 se ve svých 33 letech stal premiérem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...