Paříž – Žádný výsledek nepřinesla dnešní jednání Rady NATO-Rusko ani schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska o napjaté situaci na Krymu. Komentátoři vesměs konstatují, že nešlo o dialog, ale spíše o dva paralelní monology. NATO oznámilo pozastavení spolupráce s Ruskem a Evropská unie by mohla už ve čtvrtek uvalit sankce na Rusko během mimořádného summitu, kde se očekává odsouzení Moskvy a podpora Kyjeva. Německo a Francie nyní dávají dohromady zprostředkovatelský tým, který by měl s řešením krize pomoci. Ministři zahraničí Británie a USA se mezitím v Paříži shodli, že Moskva musí bezpodmínečně začít aktivně jednat s Kyjevem. Rusko ale současnou ukrajinskou vládu považuje za nelegitimní a jako reakci na případné sankce má připravenou i odvetu - zákon, který by umožnil zabavit jmění a zablokovat účty amerických a evropských firem.
Šéfové diplomacie USA a Británie se dnes neúspěšně pokoušeli dostat ke společnému stolu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a jeho protějšku z Ukrajiny - Andryje Deščycju. Schůzka se nakonec neuskutečnila, mimo jiné i proto, že Rusko nadále považuje novou ukrajinskou vládu za nelegitimní. Sám Deščycja se nakonec schůzky také odmítl zúčastnit a podle médií už francouzskou metropoli opustil.
Lavrov zatím alespoň nezametl pod stůl nezávislou pozorovatelskou misi, která se chystá na Krym. Záleží prý ale výhradně na tamních úřadech. „Záleží na Krymu, jestli bude chtít pozvat mezinárodní pozorovatele. A jestli kyjevské vedení udělá totéž, to bude ukrajinské rozhodnutí. Pozorovatelé vyhoví žádosti země, která je zve. Je ale nutné, aby s tím souhlasily všechny strany,“ vzkázal Lavrov.
Šéf americké diplomacie John Kerry při setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Paříži vyzval k přímým rusko-ukrajinským rozhovorům. Šlo o vůbec první setkání obou ministrů od zahájení ruské okupace Krymu. Lavrov po jednání řekl, že Západ souhlasí s Moskvou, že je nutno naplnit mírovou dohodu z konce února mezi režimem svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a tehdejší opozicí. To ovšem ministerstvo zahraničí USA vzápětí popřelo.
Zmíněná dohoda vznikla za zprostředkování EU a stanovila, že se na Ukrajině nejpozději letos v prosinci uskuteční mimořádné prezidentské volby a země se vrátí k ústavě z roku 2004. Janukovyč i Moskva tvrdí, že nová vláda v Kyjevě dohodu porušila, neboť Janukovyče sesadila a podniká další kroky mimo dohodnutý plán.
Lavrov po schůzce s Kerrym kritizoval kroky Západu, které vůči Rusku v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Radě NATO-Rusko a dalších organizacích podniká. Podle ruského šéfa diplomacie to budování atmosféry pro dialog nepomáhá.
Kerry na brífinku po schůzce s Lavrovem konstatoval, že jednání nepřineslo vůbec žádný výsledek. USA podle něj nedovolí, aby porušení ukrajinské suverenity zůstalo bez odpovědi. Potvrdil také, že měl nulové očekávání ohledně případné schůzky ruských činitelů s ukrajinským ministrem zahraničí.
Další jednání Kerryho a Lavrova se uskuteční ve čtvrtek v Římě.
Moskva odmítla západní výzvy, aby stáhla svoje síly na Krymu do svých základen. Podle ruského tvrzení operuje na poloostrově krymská domobrana, které Rusko nemůže cokoli přikazovat.
Už ve čtvrtek bude o otázce možných protiruských sankcí rozhodovat zvláštní summit EU. „Sankce mohou být přijaty, pokud se napětí neuvolní. Očekáváme, že Rusko přistoupí na dialog o situaci na Ukrajině se zapojením kontaktní skupiny,“ řekl francouzský ministr.
NATO pozastavilo spolupráci s Ruskem
Severoatlantická aliance kvůli vojenskému zásahu Moskvy na Krymu přehodnotí veškeré společné projekty s Ruskem a zintenzivní spolupráci s Ukrajinou, řekl po dnešním jednání Rady NATO-Rusko generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Zároveň dodal, že NATO pozastavuje plánování společné mise, která souvisí s likvidací syrského chemického arzenálu. „Rozhodli jsme se také, že od nynějška se nebudou konat žádné civilní a vojenské schůzky na úrovni štábů,“ řekl Rasmussen.
Ruský zmocněnec při NATO Alexander Gruško reagoval prohlášením, že NATO pořád uplatňuje dvojí metr a stereotypy studené války proti Rusku.
Velvyslanec ČR u NATO Jiří Šedivý v rozhovoru pro ČT:
„Výsledek zhodnotil náš ruský kolega jako krach dialogu a to je asi jediný bod, ve kterém s ním mohu souhlasit.“
Velvyslanec ČR u NATO Jiří Šedivý v rozhovoru pro ČT konstatoval, že jednání NATO s Ruskem nebyl dialog, ale v podstatě dva monology. Ruská strana nadále trvá na tom, že ruští vojáci se po Krymu pohybují v mezích dohody mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Moskva prý stále připomíná, že na Krymu je asi 3 000 míst vojenských instalací, které se váží k černomořské flotile, mezi nimiž se ruské jednotky pohybují.
Šedivý poznamenal, že se mu od ruského zmocněnce nedostalo ani odpovědi na otázku, jaký další postup Rusko na Krymu plánuje a jaký má vztah k neznámým ozbrojencům, kteří na poloostrově jsou.
Ve hře jsou i hospodářské sankce
Jestli Rusko nezmění politiku v ukrajinské krizi, nepřijedu na červnový summit skupiny G8, konaný v Soči. Takový vzkaz vyslal do světa americký prezident Barack Obama, který se snaží ruského prezidenta Vladimira Putina přesvědčit o stažení vojsk z Krymu.
V úterý prezident o východisku z krize jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která by vzhledem k těsným diplomatickým a hospodářským kontaktům mezi Německem a Ruskem mohla v dialogu s Moskvou sehrát důležitou roli. Obama dal Merkelové jasně na srozuměnou, že se nehodlá zúčastnit červnového summitu skupiny G8, plánovaného do jihoruského Soči, pokud se nezmění ruská politika v ukrajinské krizi.
Podle oficiálního komuniké Bílého domu oba státníci vyjádřili značné znepokojení nad ruským atakem ukrajinské suverenity a teritoriální nedotknutelnosti. „Snad se dočkáme uklidnění během několika nadcházejících dnů či týdnů. Je to vážná situace a jejím řešením trávíme velkou spoustu času,“ řekl Obama.
Nejpravděpodobnější oblasti případných sankcí:
- přísnější vízová politika
- omezení vzájemného obchodu
- pozastavení zahraničních kont a jmění
O možnostech uklidnění vyhrocených událostí na Ukrajině hovořila Merkelová večer s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Barack Obama dnes v telefonickém rozhovoru probíral možnosti řešení ukrajinské krize a finanční pomoci Kyjevu s britským premiérem Davidem Cameronem. Podle prohlášení Bílého domu se shodli na tom, že Rusko již propadem svých akciových trhů a poklesem důvěry investorů začíná platit cenu za své kroky, které jsou podle nich nepřijatelné.
USA posílí podíl na letecké ostraze Pobaltí
Spojené státy zintenzivní společný výcvik svých leteckých sil s Poláky a také v rámci mise NATO posílí svůj podíl na ostraze vzdušného prostoru v Pobaltí. V americkém Senátu to oznámil americký ministr obrany Chuck Hagel. Podle agentury AP jde o snahu Obamovy administrativy podpořit obranu amerických spojenců v reakci na ruský vojenský zásah na ukrajinském Krymu.
Podle nejmenovaného příslušníka Pentagonu vyšlou USA ještě tento týden do Pobaltí šest stíhaček F-15 a jeden tankovací letoun KC-135. Již nyní v rámci mise NATO působí ve vzdušném prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska čtyři americké letouny F-15.
Obama: Na Krymu jde o porušení mezinárodního práva
Americký prezident rovněž zareagoval na slova Putina, jenž popřel, že by se ruští vojáci přímo zúčastnili nekrvavého ovládnutí Krymu, a současně si vyhradil právo Moskvy zasáhnout i vojenskou silou na ochranu Rusů na Ukrajině, Obama před novináři přitvrdil ve výrazech a hovořil o „agresi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině“ a jasném porušení mezinárodního práva.
„Zdá se, že prezident Putin má jinou skupinu právníků, kteří vytvářejí jinou sadu interpretací,“ řekl Obama. „Nemyslím si ale, že tím někoho ošálí,“ dodal. Nicméně také řekl, že Rusko má stále příležitost pomoci mezinárodnímu společenství situaci na Ukrajině stabilizovat a také zmínil, že „podle některých informací si prezident Putin vzal čas na rozmyšlenou o tom, co se stalo“. Jednat s Putinem se během dnešního dne chystá i NATO. To Rusko obvinilo z porušování Charty OSN a ohrožování míru a bezpečnosti v Evropě.
ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce
- KRYM: Rusové prý zajali ukrajinskou protiraketovou obranu
- KRYM: Jaké jsou stavy černomořských armád Ukrajiny a Ruska?
- UKRAJINA: Jih a východ země se bouří proti Kyjevu
- UKRAJINA: Kyjev nabízí Krymu širší autonomii
- UKRAJINA: Podle uniklých odposlechů mohla snajpry na Majdan poslat opozice
- RUSKO: Média vykreslují kyjevskou vládu jako loutkové nacisty
- RUSKO: Naše technika na Krymu? Podvod a provokace, říká ministr obrany
- ZÁPAD: EU začala s blokádou majetku Janukovyčových prominentů
- EKONOMIKA: Krymská krize dolehla na český export
- EKONOMIKA: Unie pošle Kyjevu 11 miliard eur
- NOVÁ MÉDIA: Zápas o Krym vedou i hackeři
- FOTOGALERIE: Bojovníci z Majdanu v českých nemocnicích
