Při pátrání po pramenech o životě známého filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela se v Německu podařilo najít dosud neznámé obsáhlé zápisky z jeho přednášek, které mohou vrhnout nové světlo na některé jeho myšlenky. Odborníci proto hovoří o objevu století.
Krabice se čtyřmi tisíci stranami archivních dokumentů, které našel Hegelův životopisec Klaus Vieweg v arcidiecézní knihovně v Mnichově, obsahují rukopisné poznámky Hegelova žáka z univerzity v Heidelbergu z let 1816 až 1818.
„Objev těchto rukopisů je srovnatelný s nálezem nové Beethovenovy partitury nebo neznámého Constableova obrazu,“ upozornil filozof Klaus Vieweg z univerzity v Jeně, který archiválie našel. Podle něj můžou zápisky z pera Friedricha Wilhelma Carového umožnit nový pohled na některé základní kameny Hegelovy filozofie, která je obecně považována za velmi komplikovanou.
The Guardian v této souvislosti cituje britského filozofa Bertranda Russela, podle kterého „je Hegelovi z velkých filozofů nejtěžší porozumět“.
Rukopisy zřejmě postupně vyjdou v komentovaných edicích, které připraví mezinárodní tým pod vedením Viewega a Christiana Illiese z univerzity v Bamberku. „Velká část Hegelovy práce je známá pouze z jeho přednášek, takže odborníci se snaží už dlouho najít jejich přepisy… Několik se jich našlo a vydalo v 19. a 20. století, ale postupem času bylo čím dál méně pravděpodobné, že se ještě podaří objevit něco nového,“ popsal Illies.
„Carové byl velmi inteligentní, pečlivý student, který Hegela sledoval několik let. Proto máme naději, že se skrze jeho interpretaci přednášek dostaneme k dosud neznámým tvrzením, poznámkám a tezím a budeme moci lépe porozumět vývoji Hegelova myšlení,“ dodal Illies.
