New York - Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Radě bezpečnosti OSN obvinil Rusko z vojenské agrese a porušení řady mezinárodních a bilaterálních smluv. Stále však věří v možnost mírového urovnání konfliktu, který podle něj není jen regionální.
Jaceňuk v Radě bezpečnosti obvinil Rusko z vojenské agrese
„Má země čelí vojenské agresi sousední země. Je to naprosto nepřijatelné v 21. století,“ zdůraznil. Připomněl také budapešťské memorandum, kterým se v roce 1994 i Rusko zaručilo za svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Ta se na oplátku zřekla jaderných zbraní.
V ruštině se pak obrátil přímo na Rusy. „Hledáme odpověď na otázku, zda Rusové chtějí válku. Jako ukrajinský premiér jsem přesvědčen, že nechtějí,“ řekl a vyzval Rusko, aby vyslyšelo přání lidu, stáhlo své vojáky z Krymu a začalo s Ukrajinou skutečně jednat o neprodleném urovnání krize.
3 minuty
Jaceňuk obvinil Rusko z vojenské agrese
Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin po Jaceňukově vystoupení prohlásil, že ani Rusko si válku nepřeje. Na výzvu k jednání ale nijak nereagoval. Armády obou sousedů přitom v posledních dnech podnikají rozsáhlá cvičení, Kyjev dnes schválil vytvoření národní gardy v počtu až 60 tisíc dobrovolníků, kteří mají střežit bezpečnost a chránit státní hranice.
Poloostrov Krym, který v roce 1954 předalo tehdejší sovětské vedení Ukrajině, v minulých dnech fakticky ovládli ruští ozbrojenci. Tamní separatistické úřady vyhlásily na neděli referendum o připojení k Rusku. Přípravy na hlasování, jež má být podle místních proruských úřadů manifestační, vrcholí. V ulicích se dokončuje slavnostní výzdoba, volební urny i hlasovací lístky jsou už připraveny.
Vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev opakovaně vyzval k bojkotu referenda. Podle agentury AFP také vybídl Severoatlantickou alianci, aby svým zásahem předešla masakru. Vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN kvůli ruskému právu veta nikdy nevyšle na poloostrov své „modré přilby“, Džemilev požádal NATO, aby na Krymu „zasáhlo jako v Kosovu“, a to ještě dříve, než dojde k „masakru“.
GALERIE
Neoznačení ozbrojenci na Krymu autor: Robert Mikoláš, zdroj: ČT24
Moskva odmítá uznat legitimitu nového režimu v Kyjevě. Nicméně velvyslanec Čurkin byl během Jaceňukova krátkého vystoupení přítomen v sále, kde se odehrávalo veřejné zasedání rady. Čurkin zde mimo jiné poznamenal, že střelba do kyjevských demonstrantů, která v únoru vedla ke změně režimu, se vedla z kanceláře „takzvaného velitele Majdanu, který nyní stojí v čele Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny“, čímž měl nejspíše na mysli Andrije Parubije.
Západ hrozí Moskvě sankcemi v odvetě za anexi Krymu. Hlasování rady o americkém návrhu rezoluce, kladoucím důraz na potvrzení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, by se mohlo odehrát v sobotu, uvedla agentura ITAR-TASS s odvoláním na diplomaty. „Otázkou zůstává, jestli je Rusko připravené řešit krizi tak, aby respektovalo zájmy Ukrajiny, a ne jen ty své. Moskva musí respektovat mezinárodní práva. Je nepřijatelné, aby někdo dosahoval svých cílů nasazením tisíců vojáků a porušováním územní celistvosti svého spojence,“ konstatoval americký ministr zahraničí John Kerry.
Nezvykle důrazně hovořila o situaci na Krymu i německá kancléřka Angela Merkelová. Moskva podle ní zničila léta sbližování. „Pokud Rusko nezmění současný kurz, který prokazuje v posledních týdnech, bude to katastrofou nejen pro Ukrajinu,“ míní kancléřka. Při návštěvě Berlína se k ukrajinské krizi vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka. „Teď bych kritizoval postup Ruska, protože po všech výzvách, které byly avizovány od EU, by jednoznačně Rusko mělo přehodnotit svůj postoj a respektovat svrchovanost Ukrajiny,“ podotkl šéf české vlády.
Ukrajina si u Evropského soudu pro lidská práva kvůli krymské krizi stěžuje na Ruskou federaci. Soud proto s ohledem na možná rizika porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv vyzval obě strany, aby se zdržely vojenských akcí a dalších kroků, které by mohly ohrozit práva civilistů.
Na Ukrajinu má dnes dorazit skupina amerických senátorů v čele s vlivným republikánem Johnem McCainem. V Kyjevě chtějí vyjádřit podporu novému proevropskému ukrajinskému vedení a zachování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Kromě McCaina je v delegaci ještě sedm dalších poslanců, republikánů i demokratů.