Jeruzalém - Nevelký rozlohou i počtem obyvatel, přesto patří mezi nobelovské velmoci. Izrael si letos připsal na konto další dvě Nobelovy ceny, ocenění v oblasti chemie získali Michael Levitt a Arieh Warshel. Jen za poslední dekádu tak Izrael získal osm Nobelových cen, z toho šest včetně letošních za chemii, kterou sdílí ještě původem Rakušan Martin Karplus.
Izraelci se neklaní. Proto jsou nobelovská velmoc
„Když zavolali, nejdřív jsem se ujistil, že mají švédský přízvuk. A když jsem poznal, že to není nějaký žert, byl jsem strašně šťastný,“ žertoval o svém ocenění chemik Warshel. Pro Izrael, zemi skoro bez nerostného bohatství, jsou nobelovské úspěchy skvělou mezinárodní vizitkou technologické mocnosti.
Již předci a zakladatelé dali židovskému státu do vínku školství jako jednu z hlavních priorit. Podílem 45 procent vysokoškoláků v populaci patří obyvatelé země mezi nejvzdělanější na světě. Zároveň registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele vůbec.
Podle předchozích laureátů slavné ceny jsou příčinami úspěchu zdravý postoj k autoritám a hodnota vzdělání. „My Izraelci se neskláníme před autoritami. Respektujeme je, ale neklaníme se jim. Ať už je to vláda nebo vědecká veličina,“ říká laureát Nobelovy ceny za chemii v roce 2011 Daniel Šechtman.
„Knihy, intelektuální aktivita, dnes dokonce možná i internet, to je hlavní hodnota. Vlastně ta nejdůležitější hodnota,“ vysvětluje židovskou mentalitu matematik Robert Aumann, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2005.
Nositel Nobelovy ceny za chemii Michael Levitt
Izraelské úspěchy mají však i svou odvrácenou stránku. Výrazné objevy izraelských vědců vedly v posledních dekádách k exodu vědeckých mozků. Mnoho izraelských vynálezů se uskutečnilo až na půdě amerických univerzit. „V Izraeli není dost místa pro každého, kdo chce dělat výzkum. A celý systém je navíc velmi výběrový,“ varuje odborník na izraelské školství David Ginat.
Hlavní obavou nobelistů židovského státu je to, aby se izraelská věda nestala obětí vlastních úspěchů. Kvůli odlivu mozků již nyní na sto akademiků přednášejících doma připadá 29 kolegů, kteří pracují v zahraničí. To je nejvyšší číslo mezi vyspělými zeměmi. Také Levitt a Warshel mají americké občanství a v USA také vyučují.
2 minuty
Malý národ vědeckou velmocí
