Bagdád – Spojené státy dokončily stahování svých vojáků z Iráku. Poslední armádní konvoj přejel hranice do sousedního Kuvajtu dnes ráno. Vojenské operace trvaly skoro devět let a Washington stály 800 miliard dolarů. V zemi zůstává malá jednotka, která bude cvičit Iráčany a chránit ambasádu USA. Od roku 2003 zemřelo v zemi téměř 4 500 Američanů a desetitisíce Iráčanů.
„Zanecháváme to tu o něco lepší, než jsme to tu našli, když jsme přijeli. Je hezké vědět, že to mělo nějaký smysl,“ řekl voják armády USA Raymond Faivre. Prezident Barack Obama v sobotním rozhlasovém prohlášení jednotky vracející se z Iráku vysoce ocenil. Již ve středu vyjádřil přesvědčení, že Američané mohou Irák opustit se vztyčenou hlavou, protože za sebou zanechávají stabilní a spolehlivou zemi.
Vojáci se těší domů za rodinami
Jako poslední Američané vyklidili základnu, již Iráčané pojmenovali imám Alí a Američané jí říkali kamp Adder. Kemp, který leží u města Násiríja, převzal irácký generál Sattáar Džabbár Ghizí. Mezi vojáky převládalo nadšení z návratu k rodinám. Seržant Duane Austin byl v Iráku nasazen třikrát a nadšením se netajil. „Doma mne čeká žena a dvě děti. Je výborné, že to opravdu skončilo,“ řekl.
Mnozí z jeho kolegů na hranici z úlevy tleskalo, řidiči troubili, někteří si poslední konvoj fotografovali, podél silnice se loučili mávající iráčtí vojáci. Z odchodu vojáků mají radost většinou také Iráčané, protože považují Američany za příčinu špatné ekonomické situace, jež v zemi panuje osm let po Saddámově pádu.
Po samotné invazi proti Saddámu Husajnovi v roce 2003 bylo v zemi skoro 70 tisíc amerických vojáků. Tehdejší prezident George Bush prohlásil válku za vyhranou. Protiamerické povstání si ale žádalo stále další a další jednotky. Nejvíc jich v zemi bojovalo před třemi lety, kdy tu působilo skoro 160 tisíc Američanů. Skoro 4,5 tisíce amerických vojáků našlo v Iráku smrt. Ještě více doplatili ale na válku místní, o život přišlo přes 130 tisíc Iráčanů. Ameriku stál konflikt až 3 biliony dolarů.
Po amerických a dalších armádách v Iráku zůstanou desítky prázdných základen, některé dokonce přímo v někdejších palácích svrženého a popraveného diktátora Saddáma Husajna. Zůstanou po nich i dobře opevněné báze s vybudovanou moderní infrastrukturou. „Vracíme irácké vládě všechno, co jsme využívali. Včetně všech zlepšení a části majetku, jako jsou generátory, ubytovací buňky a další podobné věci,“ říká americký podplukovník Jeff Brooks.
Největším centrem byla základna Victory, která měla donedávna 40 tisíc vojáků a 25 tisíc civilních zaměstnanců. Její obyvatelé nahradili svrženou Saddámovu vládu v naleštěných koridorech paláce Al Faw. I ten se na konci roku vrátí do iráckých rukou.
Ne všichni v Iráku se ale z odchodu Američanů radují
Kurdy na severu země Husajnův režim tvrdě utlačoval. Američany tak vnímají jako osvoboditele. Teď se bojí, že národnostní třenice opět propuknou naplno. Navíc vidina ropných miliard a stažení zahraničních vojsk opět oživila plány na ovládnutí zdejších ropných polí. Dokud byli v Iráku Američané, Arabové si proti Kurdům nic nedovolili.
Kurdská regionální vláda se už teď s Bagdádem hádá o to, kdo má poslední slovo při uzavírání kontraktů na těžbu černého zlata. Kurdové jsou přesvědčeni, že severní Irák patří jim, a proto jednali s těžaři sami. Centrální vláda okamžitě prohlásila uzavřené smlouvy za neplatné.
