Irácký parlament v hlasování odmítl referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu, které se má konat 25. září. Kurdští poslanci před hlasováním odešli ze sálu, ale zbylých 168 poslanců k zajištění většiny stačilo. Kurdské vedení reagovalo oznámením, že se výsledky hlasování řídit nebude.
Kurdové se o vznik nezávislého státu snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání v minulosti nejednou prohlásil, že hlasování se uskuteční ve stanoveném termínu nehledě na nátlak Bagdádu. Irácké vedení ale referendum označuje za nezákonné a protiústavní.
Kurdové podle Bagdádu mají i v rámci Iráku dostatečnou politickou a hospodářskou nezávislost. Mají dokonce i své vlastní milice, které samostatně bojují proti teroristům z Islámského státu.
- - Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či v Gruzii.
- - Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
- - První známá zmínka o Kurdech pochází z 5. století před Kristem, kdy o nich řecký historik Xenofón psal jako o Karduších (Karduchové). Řecký zeměpisec Strabón je nazýval Gordyjci. Kurdem byl například slavný egyptský vojevůdce Saláhaddín (Saladin), který ve 12. století osvobodil Jeruzalém od křižáků. Dnes většina Kurdů vyznává sunnitskou formu islámu.
- - Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sèvreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
- - Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979–2003) zejména v 80. letech, kdy tvrdě „zaplatili“ za podporu Íránu v irácko-íránské válce. V březnu 1988 irácká letadla chemickými zbraněmi zaútočila na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic, kde zahynulo na 5000 lidí a dalších asi 10 000 bylo zraněno. V rámci takzvané operace Anfál Saddámův režim v letech 1986–1989 zabil na 182 tisíc Kurdů.
Proti kurdskému referendu se kromě Iráku staví i Turecko a Írán; obě země se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území. K posunutí termínu referenda Kurdy vyzval i Washington, který se obává, že to ovlivní boj proti Islámskému státu, do nějž jsou kurdské milice zapojeny.
Irák má 28 milionů obyvatel a necelou pětinu z nich tvoří Kurdové. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.
