Hurikán Katrina – New Orleans pod vodou a téměř 2000 mrtvých

New Orleans - Katrina - hurikán, který na konci 29. srpna 2005 způsobil obrovské škody na jihu Spojených států. Rychlost větru dosahovala na moři až 280 km/h, na pevnině kolem 250 km/h. U New Orleansu se protrhly ochranné hráze a město zcela zaplavila voda z oceánu a blízkého jezera Pontchartrain. Počet obětí se odhaduje asi na 1300. Z ekonomického hlediska jde patrně o vůbec největší katastrofu způsobenou atlantickým hurikánem.

Katrina byla označena za „největší civilní technickou katastrofu v historii USA“. Město bylo postiženo v takovémto rozsahu z důvodu selhání hrází a odvodňovacích kanálů. 

Poté, co se relativně mírný hurikán prvního stupně přehnal přes Floridu, získal novou sílu nad Mexickým zálivem a postupně dosáhl až na pátý stupeň. Již 27. srpna začala nepovinná evakuace New Orleansu. Asi 80 procent obyvatel tak New Orleans opustilo už před bouří. 

13 minut
Rozhovor s Romanem Bradáčem a Michalem Kubalem
Zdroj: ČT24

Silný vítr zničil město, roztříštil okna, hromadil odpad po celém městě a přinesl silný déšť a záplavy zejména do východní části města. Situace se ještě zhoršila, když se protrhly další čtyři kanály. Voda pak 30. srpna začala ustupovat, a lidé tak mohli začít sčítat škody, které byly opravdu veliké. Na některých místech dosáhla voda výšky až 7,6 metru. Vysušení a odvodnění města trvalo přes 50 dní. Řádění Katriny ještě umocnilo řádění černošských gangů, které se zmocnily částí města s již tak vysokou kriminalitou.

Postižené území - bouře zasáhla Bahamy, Kubu, ale především čtyři americké státy - Floridu, Louisianu (jakýmsi symbolem katastrofy se stalo její největší „jazzové“ město New Orleans), Alabamu a Mississippi; v USA Katrina zdevastovala území o rozloze 233 000 kilometrů čtverečních (velké téměř jako Británie).

Počet obětí - 1 836, pohřešuje se 135 osob; nejvíce mrtvých bylo ve státech Louisiana (1 577) a Mississippi (238). Bilance mrtvých dělá z Katriny nejvražednější hurikán v USA od roku 1928.

Ekonomické škody: 81 miliard USD v cenách roku 2005 (téměř dva biliony korun), pojišťovací firmy přišly škody na více než 40 miliard USD (zhruba 720 miliard korun); Katrina se tak stala nejdražší přírodní katastrofou v historii USA.


Katrina měla i politický dopad. Z vyšetřování Sněmovny reprezentantů totiž vyplynulo, že reakce na hurikán byla fiaskem na všech úrovních. Kritiku si vyslechl i tehdejší americký prezident George Bush za to, že příliš pozdě rozpoznal závažnost situace a otálel s uvolněním pomoci. V roce 2009 americký soud rozhodl, že záplavy v New Orleans částečně zavinilo kvůli nedbalosti při údržbě důležitého navigačního kanálu americké ženijní vojsko. Bylo to vůbec poprvé, co soud přiřkl federální vládě přímou odpovědnost za záplavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...