Havel v Berlíně o Lisabonu, postkomunismu a česko-německých vztazích

Berlín – Lisabonská smlouva, česko-německé vztahy a přechod postkomunistických zemí k demokracii. To byla hlavní témata, jež dnes český exprezident Václav Havel v Berlíně probíral se svými německými protějšky Horstem Köhlerem nebo Richardem von Weizsäckerem. Podpis českého prezidenta Václava Klause pod Lisabonem označil Havel spíše za formalitu poté, co ji schválily obě komory českého parlamentu.

S německým prezidentem Köhlerem Havel mluvil o budoucnosti evropského sjednocování, hodnotách, na nichž je Evropa založena, a Lisabonské smlouvě a nadcházejícím irském referendu o ní. S bývalým německým prezidentem von Weizsäckerem se Havel později zúčastnil pódiové diskuse 20 let svobody 1989-2009 o problémech překonávání komunismu v obou zemích a vývoji česko-německých vztahů po pádu železné opony. Ty jsou teď podle exprezidenta nejlepší ve své historii.

„Ani já jsem netušil, jak ta cesta bude složitá a jak to všechno bude trvat déle,“ zopakoval dnes Havel svůj názor na přechod postkomunistických společností k demokracii za poslední dvě dekády. Zmínil příklad privatizace. „Nečekali jsme, že to bude takovou příležitostí pro šejdíře a mafiány,“ řekl Havel. Vyjádřil také porozumění pro lidi, kteří dnes stále volí komunisty. „Paměť zasouvá to špatné a nechává vyznít to hezké,“ podotkl. Připustil, že zákaz komunistické strany v Česku odmítal i v naději, že bude schopna se transformovat. „Já jsem se domníval, že je třeba té straně dát šanci, že se možná transformuje jako komunistická strana v Polsku,“ poznamenal Havel. Podle něj je smutné, že se tak nestalo.

1 minuta
Havel jednal s Köhlerem o Lisabonu
Zdroj: ČT24

Na českém velvyslanectví v Berlíně se předtím Havel také setkal s místními školáky, kteří si od něj nechali podepsat velkou polystyrenovou dominovou kostku symbolizující kus Berlínské zdi. V den 20. výročí pádu zdi, 9. listopadu, padne při symbolické repríze této historické události i tento panel.

V sobotu obdrží Havel prestižní ocenění Quadriga

Havel v Berlíně zůstane do soboty, kdy obdrží prestižní ocenění Quadriga. Od roku 2003 je v Den německé jednoty dostávají osobnosti, které jsou symbolem obnovy a prokázaly průkopnického ducha. Kromě Havla budou v sobotu oceněni například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ve středu Havel v Berlíně převzal čestnou mediální cenu Zlatá slepice z rukou někdejšího západoněmeckého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera a za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský útok v Pásmu Gazy zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
před 7 mminutami

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 23 mminutami

Pákistánský soud poslal expremiéra Chána na 17 let do vězení kvůli státním darům

Soud v Pákistánu v sobotu poslal bývalého premiéra Imrana Chána a jeho manželku Bušru Bibiovou každého na sedmnáct let do vězení. Shledal je vinnými z podvodu se státními dary, které dostali od saúdskoarabské vlády. Manželé už jsou ve vězení kvůli korupci.
před 1 hhodinou

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Herní platforma Roblox usiluje o návrat na ruský trh. Slíbila větší kontrolu

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.
před 2 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 14 hhodinami
Načítání...