Gubernátoři i šéf protikorupčních policistů. Úplatkářské skandály v Rusku posledních let

V Rusku zatkli kvůli korupci nejvýše postaveného politika od nezdařeného pokusu o puč v roce 1991. Obvinění z úplatkářství si vyslechl ministr hospodářství Alexej Uljukajev, a to v případu prodeje podílu v ropné firmě Basněft těžařskému gigantu Rosněfť. Korupce je v Rusku jedním z největších společenských problémů a v posledních letech se dotkla mnoha vysoce postavených politiků či úředníků – včetně šéfa protikorupční policie.

Právě Dmitrij Zacharčenko, ředitel agentury pro potírání úplatkářství na ministerstvu vnitra, je aktérem posledního případu, který je kromě hlavní postavy významný také svým rozsahem. Zacharčenko byl zatčen letos v září poté, co se v jeho bytě našly bankovky v hodnotě přesahující 120 milionů dolarů (přes tři miliardy korun).

Podle policie šlo o peníze z úplatků a bylo jich tolik, že vyšetřovatelé museli prohledávání bytu přerušit a dojít pro větší kontejner, aby měli bankovky v čem odnést.

Některé zdroje dokonce hovořily o 8,5 milionech rublů, tedy o více než 130 milionech dolarů v hotovosti (přes a tři a čtvrt miliardy korun), a o tom, že na švýcarském kontě Zacharčenka vyšetřovatelé našli dalších 300 milionů eur (přes osm miliard korun). Zacharčenkův roční příjem přitom v posledních letech nepřesáhl v přepočtu 1,1 milionu korun.

Gubernátoři i šéf celníků

Korupční kauzy se dotkly také několika gubernátorů. Nejčerstvější je případ hlavního představitele Kirovské oblasti Nikity Belycha. Jeden z mála opozičních politiků ve vysoké státní funkci je od června ve vazbě kvůli podezření z přijetí úplatku ve výši 400 tisíc eur (11 milionů korun).

Gubernátor Kirovské oblasti Nikita Belych
Zdroj: Maxim Zmejev/Reuters

Vyšetřovatelé pak oznámili, že peníze osobně nebo přes prostředníky přijímal od jistého podnikatele za zvýhodňování při udělování zakázek. Belych své zadržení považuje za nezákonné, hrozí mu ale až deset let vězení.

V březnu byl zase zatčen sachalinský gubernátor Alexandr Chorošavin, jehož Vyšetřovací výbor (ruská obdoba americké FBI) obvinil z úplatkářství velkého rozsahu. Chorošavin podle něj v roce 2011 přiměl vedení regionální energetické firmy, aby mu platilo šest procent ze zisků plynoucích z kontraktu, který gubernátor podniku zajistil. Během dvou let tak na úplatcích dostal 5,6 milionu dolarů (134 milionu korun).

Devět a půl roku vězení dostal v roce 2013 bývalý gubernátor Tulské oblasti Vjačeslav Dudka. Podle soudu byl usvědčen z převzetí úplatku ve výši 40 milionů rublů (25 milionů korun). Kvůli podezření z korupce přišel v červenci o místo i šéf celníků Andrej Beljaninov. Kontrarozvědka FSB našla v jeho domě stovky tisíc dolarů ukrytých v krabicích od bot.

Tažení proti korupci: priorita, nebo nástroj konkurenčního boje?

Podle žebříčku vnímání korupce organizace Transparency International je Rusko na 119. místě ze 168 zemí. Žebříček stejné organizace z roku 2011 zase ukazuje, že ruské firmy jsou společně s čínskými nejnáchylnější k uplácení na zahraničních trzích, kde působí. Šetření se týkalo osmadvaceti nejrozvinutějších ekonomik.  

Za svou prioritu označoval boj proti korupci jak bývalý prezident a současný premiér Dmitrij Medvěděv, tak současná hlava státu Vladimir Putin. Podle kritiků je ale korupce v Rusku rozšířená i na nejvyšších úrovních režimu.

Mnoho pozorovatelů také věří, že vyšetřování a zatýkání je motivované spíš rivalitou a bojem o kontrolu mezi různými klany, než pouhým bojem proti korupci. Zatýkání vysoce postavených politiků tak může souviset s bojem o černé peníze, který se vyostřuje s ekonomickým propadem ruské ekonomiky.  

V Kremlu korupci vyšetřování neprokázalo. Stěžovatel ale začal mít problémy

Podezření z korupce zasáhlo v roce 2010 i úplně nejvyšší místa ruské politiky – v souvislosti se zakázkami pro olympiádu v Soči si na údajné vymáhání úplatků stěžoval podnikatel Valerij Morozov. Médiím řekl, že peníze za státní zakázky, které jeho firma vyhrála ve veřejných soutěžích, od něj chtěl Vladimir Leščevskij z prezidentské kanceláře. Z kontraktů za 1,5 miliardy rublů prý úředník požadoval dvanáct procent, tedy 180 milionů rublů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vyšetřování začalo až poté, co jej osobně nařídil tehdejší prezident Dmitrij Medvěděv. Vyšetřovatelům se sice podařilo natočit na video schůzku, při níž Morozov údajně předal Leščevskému patnáct milionů rublů (asi 9,8 milionu korun), ale záznam byl posléze zničen, prý z procedurálních důvodů. Od policie byl také vyhozen šéf vyšetřovatelů a prověrky se posléze zaměřily na stěžujícího si podnikatele, náhle podezřelého z daňových úniků.

Výsledkem dvouletého vyšetřování tak nakonec bylo očištění podezřelého úředníka, který se mezitím do Kremlu vrátil, zatímco Morozov z obav před vlastním uvězněním uprchl do Británie, kde požádal o politický azyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
21:21Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 4 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 6 hhodinami
Načítání...