Dožene vrahy z „francouzských Lidic“ po 70 letech spravedlnost?

Berlín - Německé úřady zahájily nové vyšetřování masakru 642 lidí, který spáchali za druhé světové války příslušníci jednotek SS ve středofrancouzské vesnici Oradour-sur-Glane. Vyšetřovatelé vycházejí z důkazního materiálu, jenž byl odhalen v archivech východoněmecké tajné policie Stasi a jenž se týká šesti vojáků, kteří se vraždění účastnili a jsou ještě naživu. Zpráva přišla v den, kdy si Německo připomíná 80 let od nástupu Adolfa Hitlera. Verdikt obnoveného procesu by mohl padnout do konce roku.

Němečtí vyšetřovatelé odcestovali v úterý vůbec poprvé do „francouzských Lidic“, aby zjistili, kde byly jednotky SS rozmístěny, a aby si vyslechli výpovědi svědků a přeživších. V 50. letech stanulo za největší masakr civilistů, který byl ze strany hitlerovských vojsk v okupované Francii spáchán, před soudy v Německu a ve Francii několik desítek členů SS. Dvacítka z nich byla usvědčena, ale později byli všichni propuštěni.

Německý státní zástupce a specialista na válečné zločiny Andreas Brendel tvrdí, že má dost důkazů:

„Opíráme se o vyšetřování bývalé německé policie Stasi. Zaznamenali jsme některé okolnosti, které nás přiměly ten proces znovu otevřít.“

Šesti vojákům, jejichž činy jsou nově předmětem vyšetřování, bylo v době masakru mezi 18 a 19 lety a byli podle dokumentů součástí 200členného oddílu, jenž masakr spáchal. Východní Německo odmítlo podezřelé vydat k původnímu poválečnému soudu se členy SS ve Francii. Německá prokuratura vyjádřila naději, že bude možné zahájit nový proces v Německu, ale čas se rychle krátí vzhledem k věku podezřelých, jimž je nyní mezi 87 a 88 roky. Před soud by se měli dostat minimálně tři z nich, těm ostatním už to zdraví nedovolí.

Vojáci SS 10. června 1944 obklíčili obec Oradour-sur-Glane v kraji Limousin a vyvraždili téměř všechny její obyvatele. Podle některých informací se jednalo o odplatu za únos německého důstojníka, podle jiných zdrojů ale byli příslušníci odboje v jiné vesnici nedaleko odtud.  Většina obětí masakru v obci Oradour-sur-Glane byly ženy a děti. Mnohé z nich byly nahnány do místního kostela, kam nacisté nejprve vhodili granáty a poté budovu zapálili. Muži ze vsi byli zamčeni ve stodole. Nacisté jim rozstříleli nohy, pak je polili petrolejem a zapálili.

Jeden z přeživších masakru Robert Hebras po více než 68 letech nové německé vyšetřování uvítal, podotkl však zároveň, že mělo přijít dříve. „Mnoho lidí, jichž se to týká, jsou nyní starci jako já, kteří mohli ztratit paměť. Nicméně je dobré, že Německo přijímá odpovědnost za Oradour a že ho tato záležitost stále zajímá,“ dodal.

Oradour zůstal po válce jako memento v témže stavu, v jakém ho německé jednotky zanechaly. Ročně ho navštíví 300 tisíc lidí. Novou vesnici postavili poblíž, dnes v ní bydlí dva tisíce lidí.

2 minuty
Německo obnoví vyšetřování masakru v Oradouru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...